chemlinesMENU chemlines
chemlines EKOnoviny
+ Změny právních předpisů
+ Semináře, kurzy, školení
 - Uplynulé akce
+ Podniková ekologie
+ EMS ISO 14001
+ Z dalších serverů
chemlines Vzorová dokumentace
chemlines Příručka ekologa
+ A-Chemické látky a přípravky
+ B-Odpadové hospodářství
+ C-Využití a ochrana vod
+ D-Ochrana ovzduší
+ E-Integrovaná prevence
+ F-Nakládání s obaly
+ G-Environmentální management
+ Doprovodné informace (CD/ON-LINE)
+ Ekologický audit
chemlines ENVIreport
+ Zaslat ukázku
+ Povinnosti firem
chemlines Katalog firem
chemlines EKOinfo
+ Dokumenty ke stažení
+ Věstník MŽP
+ Chemické látky
+ Prevence havárií
+ Integrovaná prevence
+ Katalog odpadů
+ Užitečné odkazy
+ Legislativa ŽP
+ R věty
+ S věty
+ Výstražné symboly
+ H věty
+ P věty
chemlines O vydavateli
+ Inzerce v EKOnovinách
+ Registrace firmy
+ Odhlášení EKOnovin
+ Inzerce v EKOnovinách
+ Archiv
 - Slovo znalce
 - Odpady
 - Aktuality

 
Mají biopaliva negativní vliv na rostoucí ceny potravin?

Rostoucí ceny potravin a s nimi spojené stálé prohlubování problému chudoby zemí třetího světa si logicky hledá převážně v médiích svého viníka. Na pomyslném piedestalu hlavních škůdců již po několik měsíců trůní biopaliva. Zde je nutno vysvětlit, co se pod pojmem biopaliva skrývá a jaké jsou jejich druhy, neboť pod pojmem „biopalivo" se nerozumí pouze metylester řepkového oleje (MEŘO), či bioetanol, jako forma kapalných biopaliv pro motorová vozidla. Biopaliva se z fyzikálního hlediska dělí podle formy na biopaliva kapalná, plynná a tuhá. V praxi se však také můžeme setkat s jiným členěním, které vyplývá z původu hmoty, tedy biomasy lesní, zemědělské a ostatní zbytkové, např. ve formě druhotné suroviny z výroby biopaliv.

Zemědělskou biomasu tvoří cíleně pěstovaná biomasa, biomasa obilovin a olejnin, rychlerostoucí dřeviny a rostlinné zbytky ze zemědělské prvovýroby a údržby krajiny. Zemědělská biomasa je bezesporu nejkomplexnější složkou potenciálu produkce biopaliv na světě. Rozumí se jí veškerá pěstovaná biomasa, neboli fytomasa, vyprodukovaná na zemědělské půdě, tedy nejen fytomasa vypěstovaná na orné půdě, ale také ze zahrad, ovocných sadů, chmelnic, vinic a trvalých travních porostů.

Lesní biomasu, neboli dendromasu, tvoří palivové dřevo, zbytky z dřevozpracujícího průmyslu, prořezávek, probírek a lesní těžařské zbytky. Při energetickém využívání je zde (stejně jako v ostatních kategoriích) nutno zohlednit vysoké manipulační a transportní náklady včetně lokální dostupnosti zdroje.

Zbytková biomasa zahrnuje široký rozsah druhů biomasy vznikajících sekundárně při zpracování primárních zdrojů rostlinné výroby, ale patří sem také biomasa z živočišné výroby, např. zvířecí exkrementy. Zbytkovou biomasu dále tvoří vedlejší produkty a zbytky z papírenského nebo potravinářského průmyslu, stejně jako lihovarnické výpalky, čistírenské kaly, biologicky rozložitelné odpady, pokrutiny, mláto, apod.

Mění se názor EU na biopaliva?

Ještě před několika málo měsíci měla biopaliva mohutnou podporu Evropské komise a byla připravena závazná kritéria plnění konkrétních cílů v energetických portfoliích jednotlivých členských států EU pro obnovitelné zdroje energie (OZE).

Ze zprávy Evropského parlamentu A6-0287/2007 vyplývá, že se pro EU připravuje kontrola plnění závazných cílů vyrábět do roku 2020 20% veškeré energie spotřebované v EU z OZE. Navíc byly stanoveny ambiciózní závazné odvětvové cíle, jejichž záměrem je, aby do roku 2020 pocházelo 25% energie v primárním energetickém sektoru z OZE.

Zde jsou shrnuty konkrétní cíle EU, které byly prezentovány a doposud jsou pro členské země závazné:

  • 12 % celkového podílu OZE na primárních zdrojích energie (PEZ) vroce 2010;
  • 20 % podíl OZE na PEZ pro rok 2020; vjednání je rozdělení podílu jednotlivých členských států;
  • 21 % podílu elektřiny zOZE na hrubé spotřebě elektřiny na vnitřním trhu EU vroce 2010; pro ČR 8% podílu elektřiny na hrubé domácí spotřebě v roce 2010 zOZE;
  • 5,75 % podílu kapalných biopaliv z celkového objemu PHM vroce 2010;
  • 10 % podílu kapalných biopaliv z celkového objemu PHM vroce 2020;
  • zdvojnásobení využití energie zbiomasy zr.2003 do r.2010.

Členské státy si tyto závazky vzaly k srdci a nasměrovaly svou vlastní energetickou politiku k dosažení předepsaných cílů. Tento článek nebude hodnotit úspěšnost v dosavadním plnění využívání energetických závazků, či dosud vynaložené finanční objemy podpory nového energetického odvětví, jež zabíhá do závratných částek. Spíše se soustředí na komentáře postojů Evropské komise k otázce biopaliv a bude se snažit rozklíčovat jednotlivé relevantní indikátory, které mají vliv na konečný raketový vzrůst cen základních potravin.

Dle zprávy Evropského parlamentu z března 2008 prý existují jasné důkazy, že by měl být opuštěn závazek 10% biosložky v pohonných hmotách. Komisař pro rozvoj Louis Michel dokonce biopaliva označil za katastrofu. V zápětí mluvčí evropského komisaře pro energetiku Andris Piebalgs označil zrušení desetiprocentního závazku pro PHM jako nesmysl (deník E15). toto stále ještě bohužel platí, definitivně zatím nic vyřčeno nebylo

V prvním čtvrtletí tohoto roku byla také na pořadu dne problematika geneticky modifikovaných plodin, které Rada EK kategoricky zamítla (deník E15). Další komentář poskytl v dubnu mluvčí Evropské komise Michael Mann, podle něhož není žádný velký problém pokračovat v pěstování biomasy pro energetické účely s tím, že unie tím pouze snižuje počet polí, která jsou nechávána neosetá (agentura Bloomberg). Jaká proto musí být míra schizofrenie vedoucích činitelů Evropského parlamentu, když byla v květnu zveřejněna nová zpráva týkající se příklonu k produkci geneticky modifikovaných plodin a současnému zrušení povinné produkce biopaliv na základě přijaté studie Organizace spojených národů pro výživu a zemědělství (FAO) a Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD)?

K tomu ještě v dubnu Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) doporučila pozastavit plán na dosažení desetiprocentního podílu biopaliv v pohonných hmotách do roku 2020 s tím, že biomasa by se spíš měla využívat k topení a výrobě elektřiny, než k pohonu aut (měsíčník Euro). S tím lze v podstatě souhlasit, neboť nejméně příznivé dopady na životní prostředí ruku v ruce s vysokou energetickou i ekonomickou náročností při konverzi primární biomasy na výsledná biopaliva mají právě kapalná biopaliva 1.generace, konkrétně MEŘO a bioetanol. Existují však jiná environmentálně velmi příznivá kapalná biopaliva, jako jsou 100% rostlinné oleje a ostatní vysokoprocentní biopaliva, která lze také pro pohony motorů úspěšně využívat. Nehledě na to, že celá kauza má velmi negativní vliv na ostatní odlišné typy biopaliv, jež se do sporu dostávají v podstatě nevinně, jako je bioplyn produkovaný v bioplynových stanicích a tuhá tvarová biopaliva ve formě pelet, briket, štěpky, větších balíků apod., jež slouží k výrobě tepla a elektřiny. dtto

Podívejme se proto důkladněji na jednotlivé aspekty mající přímý vliv na zvyšování cen potravin a jejich návaznosti na produkci biopaliv jako hlavního viníka problému.

Za příčinou rostoucích cen potravin totiž stojí především:

  • nízká úroda plynoucí z dlouhého sucha v Austrálii,
  • strmý nárůst požadavků na vyšší kvalitu stravy v Číně a Indii,
  • celosvětový nárůst spotřeby pohonných hmot,
  • skokový vzestup cen energií ve formě ropy, plynu a elektřiny,
  • regulace v podobě dlouhodobě uměle udržované nízké ceny zemědělských komodit,
  • spekulativní obchodování se základními potravinovými produkty,
  • ekonomická krize v USA, vykazující v některých případech známky recese,
  • skoková devalvace dolaru
  • část světové zemědělské produkce alokovaná pro výrobu kapalných biopaliv pro PHM

Největšími iniciátory rostoucích cen potravin tedy podle všeho nejsou biopaliva (v ČR se kupříkladu loňský rok využila pouze 3% produkce obilí pro energetické účely), nýbrž ostatní výše zmiňované faktory.

Hlavním viníkem jsou bezesporu ceny ropy, jež v polovině tohoto roku atakovaly hranici 140 $ za barel. Cena ropy vzrostla od začátku roku o 25% a v meziročním nárůstu dokonce cca o 200 %. Navíc dle analytiků Goldman Sachs může její cena v horizontu příštích 2 let pokračovat až na hranici 200 $ za barel (ČTK). Dle nejvíce pesimistických výhledů však může v horizontu čtyř let stát barel ropy až 500 $, jak uvedl předseda houstonské investiční banky Simmons & Co. International (měsíčník Euro). Přitom ještě před 2 lety se obecně udával cenový strop 100 $ za barel, který neměl být nikdy přesažen! Ropa samozřejmě zvedá ceny dalších surovin, obdobný nárůst tedy již proběhl, nebo ho lze očekávat, u uhlí a plynu a ve výsledku i elektřiny, čemuž napovídá její zdražení pro příští rok o 40 %, kdy se cena elektřiny na pražské energetické burze zastavila na 70 eurech za MWh (deník E15).

Kde je však skutečná cena ropy a co stojí za jejím prudkým cenovým nárůstem? Podle Mezinárodní energetické agentury je reálná hodnota barelu ropy kolem 70 $ za barel. Za tuto cenu by ropné firmy mohly pokrýt těžbu i v ložiscích, která byla donedávna považována za ekonomicky nevyužitelná a zároveň by se pokryly náklady na dopravu (deník E15).

Dle kartelu Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) je stále ropy na trhu dostatek a její růst je zapříčiněn spekulacemi, které se na komoditních trzích odehrávají. Obchodníci se tak nákupem komodit zajišťují proti inflaci. Cenová bublina kolem ropy navíc nesplaskne, očekává se totiž další nárůst poptávky do budoucna a těžba se bude kvůli horší přístupnosti ložisek neustále zdražovat. Další související faktor se dle OPEC týká skokové devalvace dolaru, neboť každý pokles dolaru o 1% má za výsledek zdražení ceny barelu ropy o 4 dolary (ČTK).

Světová finanční krize v USA je tedy dalším významným faktorem, který se podepsal na vysokých cenách zemědělských komodit. V době stagnujících akciových trhů, kdy investoři hledají nové příležitosti, jak zhodnotit svůj kapitál, jsou komoditní trhy jednou z nejlepších voleb. To však v důsledku znamená, že prvovýrobcem vyprodukovaná komodita při své cestě ke spotřebiteli několikrát bezdůvodně změní majitele a její cena stoupá ...

Přispívají k tomu i fakty, že v Číně a Indii během posledních let prudce vzrostla spotřeba masa a zemědělských výrobků a nadále poroste, USA již využívá cca 20 % veškeré zemědělské sklizně na produkci biopaliv a na komoditní burze v Chicagu vzrostl za jediný rok kurz kukuřice o 160 % a pšenice a rýže dokonce o 300 % (měsíčník Euro).

To, že na vysoké ceny potravin nemá produkce biopaliv až tolik zásadní vliv, např. dokazuje nedávný pokles ceny rýže a pšenice, jež přímo souvisí s očekávanou pozitivní vysokou úrodou v letošním roce a ukazuje na důvod vysoké ceny potravin plynoucí z nestandardně nízké zemědělské produkce loňského roku, vlivem kupř. dlouhodobého sucha v Austrálii.

Nelze kategoricky tvrdit, že nástup využívání biopaliv nemá žádné vlivy na zvyšování cen potravin, není však pravdou, že by biopaliva byla hlavním důvodem nárůstu cen základních zemědělských komodit. Pojem „biopaliva" je velice rozsáhlý, s různými způsoby produkce a využití a nelze ho bagatelizovat pouze jedním segmentem energetických výstupů ve formě biopaliv 1.generace určené výhradně jako pohonné hmoty, konkrétně MEŘO či bioetanol, jejichž hlavní ekonomické a environmentální bariéry zastiňují jinak pozitivní přínosy ve využívání biopaliv, resp. biomasy.

Autor: Vladimír Stupavský, místopředseda CZ Biom



Zdroj: ENVIWEB, původní článek, 06.11.2008

Časopis Alternativní energie - http://www.alen.cz/

9.12.2008 Alternativní energie
Informační a poradenské služby pro podnikové ekology
EKOnoviny ENVIreport Příručka ekologa
Měsíčník podnikového ekologa Sledujeme změny právních předpisů a informujeme o dopadech do povinností firem v oblasti podnikové ekologie Komplexní průvodce podnikového ekologa
EKOnoviny číst více ENVIreport číst více číst více
ZDARMA Cena 1500 Kč/rok (12 x Envireport + ebook Povinnosti firem v podnikové ekologii) Cena 3.500 Kč/rok (publikace Příručka ekologa a 4 kvartální aktualizace v tištěné nebo elektronické verzi)
30.12.2008 ETeam




Nebezpečný odpad
Nové značení a etiketyNebezpečný odpad


EUROCHEM PartnerPotřeby pro laboratoř

chemlines
Přihlášení uživatele
 
Email:
Heslo:
e-ISO PARTNER


Portál se vším, co potřebujete pro ISO

9.12.2007 ETeam


EuroChem Group Portals © Copyright 2002-2016 WCONTACT, Tel. +420 257 310 542, email: info[at]eurochem.cz
www.eurochem.eu - www.eurochem.info - www.eurochem.cn - www.eurochem.cz - www.eurochem.sk