chemlinesMENU chemlines
chemlines EKOnoviny
+ Změny právních předpisů
+ Semináře, kurzy, školení
 - Uplynulé akce
+ Podniková ekologie
+ EMS ISO 14001
+ Z dalších serverů
chemlines Vzorová dokumentace
chemlines Příručka ekologa
+ A-Chemické látky a přípravky
+ B-Odpadové hospodářství
+ C-Využití a ochrana vod
+ D-Ochrana ovzduší
+ E-Integrovaná prevence
+ F-Nakládání s obaly
+ G-Environmentální management
+ Doprovodné informace (CD/ON-LINE)
+ Ekologický audit
chemlines ENVIreport
+ Zaslat ukázku
+ Povinnosti firem
chemlines Katalog firem
chemlines EKOinfo
+ Dokumenty ke stažení
+ Věstník MŽP
+ Chemické látky
+ Prevence havárií
+ Integrovaná prevence
+ Katalog odpadů
+ Užitečné odkazy
+ Legislativa ŽP
+ R věty
+ S věty
+ Výstražné symboly
+ H věty
+ P věty
chemlines O vydavateli
+ Inzerce v EKOnovinách
+ Registrace firmy
+ Odhlášení EKOnovin
+ Inzerce v EKOnovinách
+ Archiv
 - Slovo znalce
 - Odpady
 - Aktuality

 
Jaká povolení podle vodního zákona po 1.1.2008 zaniknou a jak tomu předejít?

Jaká povolení podle vodního zákona po 1.1.2008 zaniknou a jak tomu předejít?

I. Odběr podzemních a povrchových vod

Každý, kdo odebírá podzemní nebo povrchovou vodu, musí mít pro takovou činnost povolení příslušného správního orgánu, tzv. vodoprávního úřadu, vydané podle vodního zákona (zákon č. 254/2001 Sb.) nebo podle předchozích právních předpisů.

Povolení k odběru povrchové vody není třeba, pokud fyzická osoba k odběru pro vlastní potřebu nevyužívá zvláštního technického zařízení, pro jehož provoz je třeba dodávat elektrickou, mechanickou nebo jinou energii.

Povolení k odběru není rovněž potřeba, pokud je odebraná voda dodávána třetí osobou jako „zboží“ (např. vodárenskou společností, která si pro svoji činnost povolení zajišťuje sama, apod.).

Vodoprávní úřad je část obecního/městského/krajského úřadu (většinou se jedná o odbor životního prostředí), který má na starosti vodní hospodářství. Podle druhu a způsobu užívání povrchových nebo podzemních vod jsou v prvním stupni příslušní k rozhodování buď obecní/městské nebo krajské úřady.

Povrchová voda je voda, která se přirozeně vyskytuje na zemském povrchu (řeky, potoky, rybníky, jezera, voda v odstavných ramenech vodních toků, apod.), popř. po přechodnou dobu může téci i pod povrchem (např. zatrubněný potok), nebo naopak v nadzemních vedeních (např. akvadukt).

Podzemní voda je voda, která se přirozeně vyskytuje pod zemským povrchem v zemských dutinách a zvodnělých vrstvách. Podzemní voda se může jímat ve studních či vrtech (typy studní: kopaná studna, vrtaná studna, zářezy apod.).

Povolení k přímému odběru podzemních nebo povrchových vod se může dotýkat např. následujících subjektů:

  • drobných živnostníků – zahradnictví, myčky, čištění ulice apod.
  • fyzické osoby v zemědělských usedlostech – dobytek, chov drobného zvířectva, zalévání, mytí apod.
  • zemědělců – zavlažování, napájení zvířat
  • rybníkářů – odběr vody pro napouštění rybníků, sádek, líhní, vodních nádrží
  • provozovatelů veřejných koupališť (napouštění)
  • provozovatelů lyžařských areálů (zasněžování = výroba sněhu vodními děly)
  • fyzických osob – odběr podzemní vody (pitné či užitkové účely); odběr povrchové vody (zalévání, WC, apod.)
  • a dalších.

Ten, kdo odebírá povrchovou nebo podzemní vodu bez příslušného povolení, vystavuje se sankčnímu postihu (pokutě), která může činit v případě:
  • fyzické osoby až 50 000 Kč
  • právnické osoby nebo fyzické osoby podnikající až 10 000 000 Kč

Ke dni 1. ledna 2008 zanikne platnost těch povolení k odběru povrchových nebo podzemních vod, která byla vydána a nabyla právní moci do 31. prosince 2001. Povolení vydaná od 1. ledna 2002 platí i nadále. Povolení vydaná do 31. prosince 2001, která nabyla právní moci až po 31.12.2001, jsou také stále platná.

Právní moc by měla být vyznačena na konkrétním povolení. V případě pochybností o datu nabytí právní moci je třeba obrátit se na příslušný vodoprávní úřad, resp. na orgán, který povolení vydal.

Zánik povolení k odběru podzemních nebo povrchových vod se tedy nevztahuje na:
  • povolení vydaná od 1.1.2002
  • povolení, která byla sice vydaná do 31.12.2001, ale právní moci nabyla až po 31.12.2001
  • povolení k odběrům podzemních vod ze zdrojů určených pro individuální zásobování domácností pitnou vodou

 

II. Vypouštění odpadních vod

Každý, kdo vypouští odpadní vody do vod povrchových nebo podzemních, musí mít povolení příslušného správního orgánu, tzv. vodoprávního úřadu, vydané podle vodního zákona nebo podle předchozích právních předpisů.

Povolení není potřeba, pokud jsou odpadní vody likvidovány (např. odváděny do veřejné kanalizace nebo vyváženy ze žumpy apod.) kanalizační společností, která má povinnost zajistit si pro svou činnost příslušné povolení.

Vodoprávní úřad je část obecního/městského/krajského úřadu (většinou se jedná o odbor životního prostředí), který má na starosti vodní hospodářství. Podle druhu a způsobu užívání povrchových nebo podzemních vod jsou v prvním stupni příslušní k rozhodování buď obecní/městské nebo krajské úřady.

Odpadní voda je voda, která byla použitá v obytných, průmyslových, zemědělských, zdravotnických nebo jiných stavbách, dále voda použitá v zařízeních nebo dopravních prostředcích, a má změněnou jakost (tzn. složení nebo teplotu). Může to být i jiná voda odtékající z výše uvedených staveb nebo zařízení či dopravních prostředků, pokud může ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod. Jedná se např. o vodu z WC, myčky, pračky apod.

Povolení k vypouštění odpadních vod do vod podzemních nebo povrchových vod se tak může dotýkat např. následujících subjektů:

  • drobných živnostníků – předčištěné odpadní vody (např. vody z technologie, myčky aut, penziony, malé čistírny odpadních vod apod.);
  • obcí - čistírny odpadních vod;
  • fyzických osob – domovní čistírny odpadních vod apod.;
  • a dalších.

Ten, kdo vypouští odpadní vodu do vod povrchových nebo podzemních bez příslušného povolení, vystavuje se sankčnímu postihu (pokutě), která může činit v případě:
  • fyzické osoby až 50 000 Kč
  • právnické osoby nebo fyzické osoby podnikající až 10 000 000 Kč

Ke dni 1. ledna 2008 zanikne platnost těch povolení k vypouštění odpadních vod do v od povrchových nebo podzemních, která byla vydána a nabyla právní moci do 31. prosince 2001. Povolení vydaná od 1. ledna 2002 platí i nadále. Povolení vydaná do 31. prosince 2001, která nabyla právní moci až po 31.12.2001, jsou také stále platná.

Právní moc by měla být vyznačena na konkrétním povolení. V případě pochybností o datu nabytí právní moci je třeba obrátit se na příslušný vodoprávní úřad, resp. na orgán, který povolení vydal.

Zánik povolení k vypouštění odpadních vod se tedy nevztahuje na:
  • povolení vydaná od 1.1.2002
  • povolení, která byla sice vydaná do 31.12.2001, ale právní moci nabyla až po 31.12.2001

 

III. Prodloužení stávajících povolení k nakládání s vodami

Pokud u příslušného vodoprávního úřadu podáte nejpozději do 1.7.2007 žádost o prodloužení stávajícího platného povolení, může Vám být při splnění zákonných podmínek jeho platnost prodloužena.

Správní řízení, tzv. vodoprávní řízení, bude zahájeno dnem, kdy Vaši žádost obdrží věcně a místně příslušný vodoprávní úřad.

Na prodloužení platnosti stávajícího povolení není právní nárok. Vodoprávní úřad bude v rámci tohoto řízení zejména hodnotit, zda se nezměnily podmínky, za kterých bylo Vaše povolení kdysi vydáno. Je třeba také počítat s délkou zákonné lhůty pro posouzení Vaší žádosti, která je platnými právními předpisy stanovena až na 3 měsíce a může být v případě opravných prostředků i delší. Proti rozhodnutí o prodloužení/neprodloužení platnosti stávajícího povolení se můžete odvolat.

Pokud Vaší žádosti o prodloužení stávajícího povolení nebude vyhověno, máte ještě možnost požádat o vydání nového povolení k odběru povrchových nebo podzemních či vypouštění odpadních vod – viz bod Nové povolení.

Lze tedy pouze doporučit včasné podání žádosti o prodloužení stávajícího povolení !

IV. Nové povolení

Pokud budete chtít i po zániku Vašeho stávajícího povolení k odběru podzemní nebo povrchové vody, popř. k vypouštění odpadních vod, s vodami nakládat, musíte legalizovat nakládání s vodami podáním žádosti o vydání nového povolení. Formulář žádosti obdržíte na příslušném vodoprávním úřadu.

Správní řízení, tzv. vodoprávní řízení, bude zahájeno dnem, kdy Vaši žádost obdrží věcně a místně příslušný vodoprávní úřad.

Na vydání povolení k nakládání s vodami není právní nárok. Je třeba také počítat s délkou zákonné lhůty pro posouzení Vaší žádosti, která je platnými právními předpisy stanovena až na 3 měsíce a může být v případě opravných prostředků i delší. Proti rozhodnutí o povolení/nepovolení se můžete odvolat.

Pokud nebude ke dni 1. ledna 2008 pravomocně rozhodnuto o Vaší žádosti tak, že Vám bude povolení uděleno, nelze po tomto datu s vodou požadovaným způsobem nakládat. A to až do doby, kdy Vám bude povolení pravomocně uděleno!



V. Otázky a odpovědi

Odběry vod

  1. Jsem fyzická osoba nepodnikající a mám u své nemovitosti studnu postavenou někdy kolem roku 1925. Musím žádat o nové povolení?
    Nemusíte. Odběr podzemní vody ze studny vybudované před 1.1.1955 se považuje za povolený, nehledě na to, že v listinné podobě žádné rozhodnutí vydáno být nemuselo. Pokud zároveň odběr podzemní vody slouží, podle prohlášení odběratele, k individuálnímu zásobování domácnosti pitnou vodou (tzn. např. k vaření, splachování WC, zalévání zahrady, mytí vozidla, napájení zvířat apod.), považuje se odběr za povolený i po 1.1.2008 a o žádné nové povolení není třeba žádat. Není podstatné, zda se jedná o zásobování domácnosti v místě trvalého bydlení nebo jinde, např. v místě rekreační chaty či chalupy.

  2. Jsem fyzická osoba nepodnikající a mám u své nemovitosti studnu postavenou v roce 1975. Žádné povolení k odběru vody nemám. Mám o něco žádat?
    Odebírat podzemní vodu ze studny vybudované po 1.1.1955 lze pouze na základě platného povolení příslušného správního orgánu (vodohospodářského orgánu, popř. dnes vodoprávního úřadu). Pokud o vydání povolení nebylo v minulosti požádáno a povolení nebylo vydáno, je nezbytné co nejdříve o vydání povolení požádat pověřený obecní úřad. Jejich seznam naleznete na těchto stránkách.

  3. Jsem fyzická osoba nepodnikající a mám u své nemovitosti studnu postavenou v roce 1995. Vše mám řádně povoleno – musím žádat o nové povolení?
    Nemusíte žádat, pokud jde o odběr určený pro individuální zásobování domácnosti pitnou vodou. Za odběr podzemní vody ze zdroje určeného pro individuální zásobování domácnosti pitnou vodou se považuje odběr podzemní vody, u něhož je účelem nakládání s vodami odběr vody pro zásobování domácnosti pitnou vodou nebo je použita jiná formulace vyjadřující tento účel (uvedeno v platném povolení k odběru podzemní vody). Není přitom podstatné, zda se jedná o zásobování domácnosti v místě trvalého bydlení nebo jinde, např. v místě rekreační chaty či chalupy. Pokud se tedy jedná o individuální zásobování domácnosti pitnou vodou, platnost povolení dnem 1.1.2008 nezaniká.

  4. Mám jako fyzická osoba nepodnikající zahradu u potoka a vodou zalévám přes léto zeleninu. Musím mít nějaké povolení?
    Pokud není k odběru povrchové vody (tj. např. voda v potoku, v rybníku, v řece apod.) využíváno zvláštní technické zařízení (např. čerpadlo), ale voda je odebírána např. přímo konví, pak žádné povolení není třeba. Pokud je k odběru povrchové vody využíváno zvláštní technické zařízení (např. čerpadlo, trkač apod.), pak je třeba povolení příslušného pověřeného obecního úřadu (vodoprávní úřad), a to bez ohledu na množství odebrané vody.

  5. Kdo je „osoba s odbornou způsobilostí“?
    Za osobu s odbornou způsobilostí se považuje fyzická osoba s osvědčením odborné způsobilosti podle zákona o geologických pracích a o Českém geologickém úřadu č. 62/1988 Sb. a vodního zákona č. 254/2001 Sb. (zejména hydrogeolog). Jeho vyjádření je podkladem k vydání povolení k odběru podzemní vody, pokud vodoprávní úřad ve výjimečných případech nerozhodne jinak. Doporučuje se proto před podáním žádosti konzultovat tuto otázku s příslušným vodoprávním úřadem.

  6. Je řízení o vydání nového či prodloužení stávajícího povolení k odběru podzemní vody zpoplatněno ?
    Řízení o vydání povolení k odběru podzemní vody, k odběru povrchové vody ani řízení o vydání povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních nepodléhá správnímu poplatku.

  7. Musím mít povolení k odběru podzemní vody, když mám na zahradě studnu, kterou vůbec nevyužívám ?
    Nemusíte. Povolení k odběru podzemní vody by měl mít pouze ten, kdo podzemní vodu skutečně odebírá. Pokud podzemní vodu neodebíráte, nemusíte mít žádné povolení a studnu nikam nenahlašujete.

  8. Má pro mě nějaký význam, že budu vodu odebírat na základě povolení vydaného příslušným vodoprávním úřadem ?
    Nutnost mít povolení by se neměla chápat jen jako povinnost, ale také jako ochrana svého zdroje vody. Když tomu, kdo platné povolení nemá, někdo v okolí strhne pramen, tak nemá žádné dovolání. Pokud však platné povolení k odběru podzemní vody má, má podle platných předpisů i nárok na opatření náhradního zdroje vody nebo na jednorázovou kompenzaci za to, že o vodu ve studni přišli.

  9. Co mám dělat jako fyzická osoba (nepodnikám), pokud mám studnu po roce 1955 a mám ji uvedenou pouze v kolaudační rozhodnutí k domu ?
    Pokud je uvedené rozhodnutí pouze kolaudačním rozhodnutím Vašeho domu, měl byste neprodleně požádat příslušný vodoprávní úřad, kterým je pověřený obecní úřad, o vydání povolení k odběru podzemní vody z Vaší studny. Formulář žádosti („Žádost – odběr domácnost“) je k dispozici na portálu www.zanikpovoleni.cz nebo v listinné podobě na vodoprávním úřadu, kde Vám v případě potřeby s jeho vyplněním pomohou.

  10. Musím mít povolení k odběru ze studny, ze které odvádím vodu samospádem do své nemovitosti ?
    Ano, musíte. Dle platných předpisů se voda ve studni vždy považuje za vodu podzemní. K odběru podzemní vody je vždy třeba povolení příslušného vodoprávního úřadu, a to bez ohledu na způsob, četnost či množství odebírané podzemní vody.

  11. Na jak dlouho se vydává povolení k odběru vody ?
    Vodoprávní řízení o vydání povolení k odběru podzemní vody je vždy zahájeno k návrhu (žádosti) žadatele, který ve své žádosti uvede dobu, na kterou odběr podzemní vody žádá. Časové omezení povolení k nakládání s vodami je pak výsledkem vodoprávního řízení.

  12. Jak mám doložit, že studna byla vybudovaná před 1.1.1955 ?
    Zjednodušeně lze říci, že k doložení stáří může postačit např. i dokumentace ke stavbě, u které je studna umístěna. Jako v každém jiném řízení je možné k provedení důkazů užít všech důkazních prostředků, které jsou vhodné ke zjištění stavu věci (tj. prokázání stáří studny) a které nejsou získány nebo provedeny v rozporu s právními předpisy. Jde např. o listiny či svědeckou výpověď.

  13. Na kom v případě kontroly odběru vody ze studny leží důkazní břemeno o stáří studny?
    Úvodem je třeba uvést, že není úmyslem ministerstva zemědělství ani nižších správních orgánů vlastníky kontrolovat či bezdůvodně nutit dokládat nemožné. Stejně jako tomu bylo doposud, budou pověřené orgány kontrolovat povolení k odběru podzemní vody pro individuální zásobování domácností pitnou vodou pouze namátkově, popřípadě na upozornění, pokud načerno postavená studna strhne ostatním v okolí vodu. Žádné plošné kontroly se nechystají. Důkazní břemeno v případě event. kontroly leží na správním orgánu, ten, pokud chce někoho postihnout za protiprávní jednání v řízení z moci úřední, musí prokázat naplnění skutkové podstaty deliktu.

  14. Potřebuji povolení k zachytávání dešťové vody do sudu na zalévání zahrady?
    Žádné povolení k takovému zachytávání vody nepotřebujete.

  15. Jako obec máme studny pro základní školu, hostinec, hřbitov – všechny studny jsou vybudované do roku 1955 a žádné povolení na papíře nemáme. Co dál?
    S ohledem na stáří Vašich studní se mají odběry podzemní vody z nich za povolené až do 1.1.2008. Po tomto datu je třeba mít na odběr podzemní vody z nich platné povolení. Buď můžete požádat příslušný vodoprávní úřad (obecní úřad obce s rozšířenou působností) o prodloužení platnosti odběru podzemní vody z každé tzv. historické studny (tj. vybudované do 1.1.1955) v termínu do 1.7.2007 nebo můžete kdykoliv požádat u stejného vodoprávního úřadu o vydání povolení nového. V každém případě je třeba počítat i s délkou řízení (až několik měsíců) a nedoporučuje se podávat žádost na poslední chvíli. Optimální postup doporučujeme předem konzultovat s příslušným vodoprávním úřadem.

  16. Co musím kromě žádosti o povolení k odběru podzemní vody dělat, když nemám povolenou ani stavbu studny? Bude nařízeno její odstranění?
    Pokud vodoprávní úřad prokazatelně zjistí, že Vaše studna byla postavena bez stavebního povolení, a nebo Vy sám to úřadu sdělíte, musí vodoprávní úřad zahájit řízení o odstranění takové studny. V tomto řízení lze dodatečně takovou stavbu povolit za zákonem stanovených předpokladů (studna není umístěna v rozporu se záměry územního plánování; prokáže se, že není provedena na pozemku, kde to zvláštní právní předpis zakazuje nebo omezuje a že není vybudována v rozporu s obecnými požadavky na výstavbu nebo s veřejným zájmen chráněným zvláštním předpisem). Pokud požádáte o její dodatečné povolení a předložíte veškeré doklady jako k žádosti o povolení její stavby, vodoprávní úřad pravděpodobně dodatečně studnu povolí.

    V případě, že vodoprávní úřad neprokáže, že Vaše studna byla postavena bez stavebního povolení, řízení o odstranění studny nezahájí. Podle zákona se studna považuje za povolenou v případě, kdy dokumentace studny nebyla vůbec pořízena, nedochovala se nebo není v náležitém stavu. Jako vlastník stavby jste pouze povinen pořídit dokumentaci skutečného provedení v přiměřeném rozsahu podle vyhlášky o dokumentaci staveb. Tu byste měl uchovat po celou dobu trvání stavby, popř. ji odevzdat novému vlastníkovi studny při změně vlastnictví. K vypracování takové dokumentace nepotřebujete autorizovaného projektanta. Pokud si tuto dokumentaci nepořídíte sám, může Vám to vodoprávní úřad nařídit s tím, že pokud uzná, že není nezbytná úplná dokumentace skutečného provedení stavby, postačí pouze dokumentace zjednodušená (pasport stavby).



Vypouštění vod

  1. V jakých případech je třeba k vypouštění odpadních vod povolení?
    Povolení vodoprávního úřadu (zásadně obecního úřadu obce s rozšířenou působností) je třeba v případě, že jsou odpadní vody vypouštěny přímo do vod povrchových (vodní tok, rybník) nebo v případě, že jsou odpadní vody vypouštěny do vod podzemních (přes půdní vrstvy).

  2. Kdy se jedná o vypouštění odpadních vod do vod podzemních?
    O vypouštění odpadních vod do vod podzemních se jedná v případě, že půdou prosakující odpadní vody mohou znečistit nebo ohrozit podzemní vody. V naprosté většině případů tomu tak je (jde o tzv. nepřímé vypouštění odpadních vod do vod podzemních). Každé vypouštění musí vodoprávní úřad posuzovat individuálně (např. s ohledem na písčité/jílovité podloží). V pochybnostech je potřebné zpracování hydrogeologického posudku.

  3. Je možné vypouštět odpadní vody přímo do vod podzemních?
    Vypouštění odpadních vod přímo do vod podzemních (např. potrubí zaústěné přímo do zvodně) je zákonem zakázáno a je tedy nelegální.

  4. V jakých případech lze povolit (nepřímé) vypouštění odpadních vod do vod podzemních?
    Toto povolení může vodoprávní úřad vydat pouze v případě vypouštění odpadních vod z jednotlivých rodinných domů a staveb k individuální rekreaci (§ 38 odst. 4 vodního zákona). Vypouštění odpadních vod do vod podzemních z jiných nemovitostí povolit nelze, pokud by k němu docházelo, jde o nelegální činnost.

  5. Musí mít povolení k vypouštění odpadních vod fyzické osoby (občané) i právnické osoby?
    Z hlediska potřebnosti mít povolení v tomto rozdíl není. Povolení potřebuje každý, kdo odpadní vody vypouští do vod povrchových nebo podzemních. Liší se samozřejmě vlastní obsah povolení.

  6. Od kdy je potřebné mít povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních?
    Povinnost mít povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních není nově zavedenou povinností, tuto povinnost ukládal už zákon o vodním hospodářství č. 11/1955 Sb. [§ 8 odst. 1 písm. b)] i vodní zákon č. 138/1973 Sb. [ § 8 odst. 1 písm. c)]. V současné době ji ukládá § 8 odst. 1 písm. c) vodního zákona č. 254/2001 Sb. Jde tedy o povinnost, která trvá už přes 50 let.

  7. Platí pro vypouštění odpadních vod také „zlomový“ rok 1955?
    Nikoliv, pro veškeré vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních vždy bylo potřebné („papírové“) povolení.

  8. Za jakých podmínek lze prodloužit platné povolení k vypouštění odpadních vod?
    Stávající povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních lze podle § 9 odst. 4 vodního zákona č. 254/2001 Sb. na návrh oprávněného prodloužit v případě, že se nezměnily podmínky, za kterých bylo povolení uděleno. Vodoprávní úřad jej může prodloužit tehdy, pokud nedošlo v místě vypouštění ke změně přírodních podmínek (hydrologických, ekologických). Pokud vodoprávní úřad povolení neprodlouží, je třeba žádat o nové povolení podle požadavků vyhlášky č. 432/2001 Sb. Povolení nelze prodloužit v případě, že vodní zákon č. 254/2001 Sb. vydání povolení pro danou činnost vůbec neumožňuje – tzn. nelze prodloužit povolení k vypouštění odpadních vod do vod podzemních z jiných nemovitostí než jsou rodinné domy a stavby pro individuální rekreaci.

  9. Kdy je potřebné povolení k vypouštění odpadních vod ze septiku?
    (Septik je zařízení sloužící k předčištění odpadních vod, ze kterého jsou odpadní vody vypouštěny buď přímo do vodního toku nebo průsakem do podloží. Naproti tomu žumpa je stavba sloužící pouze ke shromažďování odpadních vod (bezodtoková jímka), nikoliv k jejich čištění, a odpadní vody z ní tedy nelze přímo vypouštět, ale musí být vyváženy na ČOV.)
    Povolení je potřebné v případě, kdy jsou odpadní vody jsou ze septiku vypouštěny přímo do vod povrchových a dále v případě, že jsou odpadní vody vypouštěny průsakem do vod podzemních (případy, kdy se jedná o vypouštění do vod podzemních viz výše). Jsou-li odpadní vody ze septiku vypouštěny do sběrného systému zaústěného do vod povrchových, povolení není potřebné. Pro zařízení určená k individuálnímu čištění odpadních vod (tj. i septiky), ze kterých vyčištěná odpadní voda odtéká do sběrného systému, platí emisní limity dané kanalizačním řádem tohoto systému (smlouva s provozovatelem). Povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových je třeba až v místě zaústění sběrného systému do vod povrchových (adresátem tohoto povolení je obvykle obec).

  10. Kdy lze užívat odpadní vody ze septiku nebo žumpy k zalévání?
    Užívat odpadní vody k zalévání zahrad apod. lze pouze v případě, že tyto vody nemohou vniknout do vod podzemních ani je ohrozit (jedná se zejména o ochranu podzemních vod v blízkých studnách). Pokud by ke znečištění či ohrožení podzemních vod došlo, jedná se o nedovolené vypouštění odpadních vod do vod podzemních, za které lze uložit pokutu.
    Pokud odpadní vody nemohou znečistit ani ohrozit vody podzemní, lze zalévání provádět a není k tomu zapotřebí žádné povolení.
    < Doporučujeme informovat se u příslušného vodoprávního úřadu (obecní úřad obce s rozšířenou působností) ohledně hydrologických podmínek v místě vypouštění, tj. zda se v konkrétním případě jedná či nejedná o vypouštění odpadních vod do vod podzemních (v pochybnostech bude zapotřebí zpracovat hydrogeologický posudek).

  11. Je možné získat finanční dotaci na pořízení domovní čistírny odpadních vod?
    Tato možnost zatím není. Dotace jsou poskytovány pouze obcím, a to na větší akce (obecní ČOV, obecní kanalizace).

(Zdroj: www.zanikpovoleni.cz)
5.4.2007 ENVIGROUP




Nebezpečný odpad
Nové značení a etiketyNebezpečný odpad


EUROCHEM PartnerPotřeby pro laboratoř

chemlines
Přihlášení uživatele
 
Email:
Heslo:
chemlines
Rychlé hledání
 
Hledat:
[Jméno (část), sumární vzorec,
CAS číslo, obor ... ]


EuroChem Group Portals © Copyright 2002-2016 WCONTACT, Tel. +420 257 310 542, email: info[at]eurochem.cz
www.eurochem.eu - www.eurochem.info - www.eurochem.cn - www.eurochem.cz - www.eurochem.sk