chemlinesMENU chemlines
chemlines EKOnoviny
+ Změny právních předpisů
+ Semináře, kurzy, školení
 - Uplynulé akce
+ Podniková ekologie
+ EMS ISO 14001
+ Z dalších serverů
chemlines Vzorová dokumentace
chemlines Příručka ekologa
+ A-Chemické látky a přípravky
+ B-Odpadové hospodářství
+ C-Využití a ochrana vod
+ D-Ochrana ovzduší
+ E-Integrovaná prevence
+ F-Nakládání s obaly
+ G-Environmentální management
+ Doprovodné informace (CD/ON-LINE)
+ Ekologický audit
chemlines ENVIreport
+ Zaslat ukázku
+ Povinnosti firem
chemlines Katalog firem
chemlines EKOinfo
+ Dokumenty ke stažení
+ Věstník MŽP
+ Chemické látky
+ Prevence havárií
+ Integrovaná prevence
+ Katalog odpadů
+ Užitečné odkazy
+ Legislativa ŽP
+ R věty
+ S věty
+ Výstražné symboly
+ H věty
+ P věty
chemlines O vydavateli
+ Inzerce v EKOnovinách
+ Registrace firmy
+ Odhlášení EKOnovin
+ Inzerce v EKOnovinách
+ Archiv
 - Slovo znalce
 - Odpady
 - Aktuality

 
Dotazy čtenářů

Dotaz č.14:

1. Specifikace dotazu:

Dobrý den,

Chtěla bych se zeptat na problematiku obsahu hlášení organických rozpouštědel k 15.2. Používáme stroj, ve kterém tavidlem (které obsahuje VOC) odmašťujeme desky PS. Zbytek rozpouštědel používáme k ručnímu čištění – odmaštění. Chci se zeptat jestli je předmětem hlášení spotřeba VOC z odmašťování strojem i použivání např. acetonu a lihu při čištění částí strojů. V roce 2007 jsme měli celkovou spotřebu VOC 0,611 t, takže už spadáme do středního zdroje. Doposud jsme podávali hlášení jako malý zdroj.
Děkuji za odpověď.

2. Odpověď

oddělení čištění procesního zařízení od hlavní činnosti je pouze u činnosti čištění povrchů a ne odmašťování. Takže by měla být veškerá spotřeba rozpouštědel sečtena (OR). Doporučuji "trochu upravit" spotřebu OR, aby jste zůstali pod hranicí 0,6 t. Jako střední zdroj máte další povinnosti (měření emisí …).

Pozn. Při výpočtu spotřeby OR je nutné používat obsahy OR v produktech, ne každý přípravek obsahuje 100% VOC.

Odmašťování a čištění povrchů

Jakákoli činnost čištění, s výjimkou chemického čištění, kde jsou organická rozpouštědla užívána k odstranění znečištění z povrchu materiálů včetně odmaštění. Tato činnost se vztahuje rovněž na čištění povrchů výrobků, nikoli však na čištění procesního zařízení.

př. č. 1 vyhl. 355/02

2. Odmašťování, čištění a snímání povlakůPro účely této přílohy se rozumí:

a) odmašťováním - technologický proces, v němž dochází k odmaštění, případně čištění výrobních polotovarů a produktů pro následné technologické operace. Odmaštění je aplikováno jako mezioperační krok, případně jako odmaštění pro následné technologické procesy, zejména povrchové úpravy.

b) čištěním - technologický proces, v němž dochází k čištění produktu pro další technologie, případně ke snímání povlaků, zejména odlakovávání; jedná se hlavně o čištění před demontáží, repasemi apod., od nečistot vzniklých provozováním dílů, případně jejich užíváním. Nezahrnuje procesy čištění pracovních prostorů ani čištění zařízení, pokud není uvedeno jinak,

c) odmašťovnou - technická zařízení a technologie pro odmašťování kovů a nekovových materiálů odmašťovacími prostředky s obsahem organických rozpouštědel. Zařízení je tvořeno uzavřeným prostorem s odsáváním odpadního plynu, případně je odmaštění prováděno v prostoru pro nástřik nátěrových hmot - stříkacích lakovacích kabinách. Pro takto konstruované odmašťovny je nutno dodržovat předepsané emisní limity,

př. č. 2 vyhl. 355/02
2.2 Odmašťování a čištění povrchu kovů, elektrosoučástek a jiných materiálů a výrobků ostatními organickými rozpouštědly podle § 3 písm. c)
2.2.1 Odmašťovna s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel menší než 0,6 tuny je malý zdroj.
2.2.2 Odmašťovna s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel v rozsahu od 0,6 tuny do 2 tun je střední zdroj.
2.2.3 Odmašťovna s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel nad 2 tuny je velký zdroj.
2.2.4 Odmašťovna splňující definici § 2 písm. c) je zvláště velkým zdrojem znečišťování ovzduší.
2.2.5 Odmašťování mimo prostory odmašťoven nebo lakoven s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel do 0,6 tuny je malý zdroj.

Prahové spotřeby rozpouštědel a
emisní limity jsou stanoveny takto:



činnost

prahová spotřeba
rozpouštědla

emisní limit
VOC A)
emisní limit
fugitivních emisí B)

t/rok mg/m3 %
odmašťování a čištění povrchů
organickými rozpouštědly
0,6 až 2 75 20
2 až 10 75 20
> 10 50 15

Dotaz č.13:

1. Specifikace dotazu:

Dobrý den,

Jsme zemědělská farma. Její vedoucí (zemědělský Ing.), měl oprávnění - autorizovanou osobu v chemických látkách. Po 5 letech mu oprávnění propadlo. Je ještě podle nového zákona o chem. látkách nutné mít pro svojí činnost a případně, kde by si toto oprávnění na autorizovanou osobu mohl obnovit.

Děkuji za odpověď

2. Zákonná úprava

zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví

Nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky
§ 44a
(8) Právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikání podle zvláštních právních předpisů smějí nakládat s nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky klasifikovanými jako vysoce toxické jen tehdy, jestliže nakládání s těmito chemickými látkami a chemickými přípravky mají zabezpečeno fyzickou osobou odborně způsobilou podle § 44b odst. 1, 2 nebo 7. Jednotlivé činnosti v rámci nakládání s těmito chemickými látkami a chemickými přípravky může vykonávat i zaměstnanec, kterého fyzická osoba odborně způsobilá prokazatelně zaškolila. Opakované proškolení se provádí nejméně jedenkrát za rok. O školení a proškolení musí být pořízen písemný záznam, který je právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání povinna uchovávat po dobu 3 let. Ustanovení tohoto odstavce se nevztahuje na provozování speciální ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace (§ 58).
(9) Fyzické osoby, které v rámci svého zaměstnání nebo přípravy na povolání nakládají s nebezpečnými chemickými látkami nebo přípravky klasifikovanými jako vysoce toxické, toxické, žíravé nebo karcinogenní označené R-větou 45 nebo 49, mutagenní označené R-větou 46 a toxické pro reprodukci označené R-větou 60 nebo 61, musí být prokazatelně seznámeny s nebezpečnými vlastnostmi chemických látek a chemických přípravků, se kterými nakládají, zásadami ochrany zdraví a životního prostředí před jejich škodlivými účinky a zásadami první předlékařské pomoci.
(10) Právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání je povinna vydat pro pracoviště, na němž se nakládá s nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky klasifikovanými jako vysoce toxické, toxické, žíravé nebo karcinogenní označené R-větou 45 nebo 49, mutagenní označené R-větou 46 a toxické pro reprodukci označené R-větou 60 nebo 61, písemná pravidla o bezpečnosti, ochraně zdraví a ochraně životního prostředí při práci s těmito chemickými látkami a chemickými přípravky. Pravidla musí být volně dostupná zaměstnancům na pracovišti a musí obsahovat zejména informace o nebezpečných vlastnostech chemických látek a chemických přípravků, se kterými zaměstnanci nakládají, pokyny pro bezpečnost, ochranu zdraví a ochranu životního prostředí, pokyny pro první předlékařskou pomoc a postup při nehodě. Text pravidel je právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání povinna projednat s orgánem ochrany veřejného zdraví příslušným podle místa činnosti.

3. Závěr

Pro upřesnění připomínáme, že právní úprava "autorizovaných" osob byla přesunuta z oblasti chemického zákona (dříve zákon č. 157/1998 Sb., nyní zákon č. 356/2003 Sb.) do oblasti zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví. V části Zákonná úprava jsou uvedeny základní povinnosti firem v oblasti přímého nakládání s chemickými látkami a přípravky (tj. "autorizace", školení pracovníků a písemná pravidla).
Z výše uvedeného vyplývá, že "autorizace" podle zákona č. 258/2000 Sb. již není nutná - pouze pokud by firma nakládala s látkami vysoce toxickými (T+), což je velmi málo pravděpodobné.

Více informací naleznete v publikaci Příručka podnikového ekologa


Dotaz č.12:

1. Specifikace dotazu:

Dobrý den,

prosím o zodpovězení dotazu k zákonu č.59/2006 Sb. V naší chromatografické laboratoři používáme k analýzám nebezpečnou látku vodík, který je v tlakové láhvi a jeho množství je při plné láhvi 0,36 kg tj. 0,00036 t. Ve smyslu § 4 odst. 2 zákona jsem zpracoval "Protokol o nezařazení objektu do skupiny A nebo B", neboť uvedené množství je menší než 2% množství nebezpečné látky uvedené v příloze č.1, v části 1, sloupci 1, tabulky I zákona. Nezávislý auditor mi tento způsob výpočtu napadl, neboť jsem prý nepoužil k výpočtu vzorec z části 2, N= atd. Postupoval jsem při zpracování protokolu správně nebo chybně?

Děkuji za odpověď

2. Zákonná úprava

zákon č. 59/2006 Sb.
§ 3
Podmínky zařazení objektu nebo zařízení do skupiny A nebo skupiny B
(1) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, která užívá objekt nebo zařízení, je povinna

a) zpracovat seznam, ve kterém je uveden druh, množství, klasifikace a fyzikální forma všech nebezpečných látek umístěných v objektu nebo zařízení (dále jen "seznam"),
b) na základě seznamu navrhnout zařazení objektu nebo zařízení do příslušné skupiny v případě, kdy množství nebezpečné látky umístěné v objektu nebo zařízení je stejné nebo větší, než je množství uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu v části 1 sloupci 1 tabulky I nebo tabulky II,
c) pokud je v objektu nebo zařízení umístěno více nebezpečných látek v množství menším, než je uvedeno v příloze č. 1 k tomuto zákonu v části 1 sloupci 1 tabulky I nebo tabulky II, provést součet poměrných množství umístěných nebezpečných látek podle vzorce uvedeného v příloze č. 1 k tomuto zákonu v části 2.


§ 4
Protokol o nezařazení

(1) Jestliže právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, která užívá objekt nebo zařízení, zjistí, že se na ni nevztahují povinnosti navrhnout zařazení objektu nebo zařízení do skupiny A nebo skupiny B, ale množství nebezpečné látky umístěné v objektu nebo zařízení je větší než 2 % množství nebezpečné látky uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu v části 1 sloupci 1 tabulky I nebo tabulky II, je povinna tuto skutečnost protokolárně zaznamenat, protokol včetně seznamu uložit pro účely předložení kontrolním orgánům (§ 33 a 34) a stejnopis protokolu včetně seznamu zaslat krajskému úřadu.
(2) Jestliže právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, která užívá objekt nebo zařízení, zjistí, že se na ni nevztahují povinnosti navrhnout zařazení objektu nebo zařízení do skupiny A nebo skupiny B, ale množství nebezpečné látky umístěné v objektu nebo zařízení je menší nebo rovno 2 % množství nebezpečné látky uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu v části 1 sloupci 1 tabulky I nebo tabulky II, je povinna tuto skutečnost protokolárně zaznamenat a protokol včetně seznamu uložit pro účely předložení kontrolním orgánům (§ 33 a 34).

Příloha č. 1 k zákonu č. 59/2006 Sb., část 2

Vzorec pro sčítání poměrného množství nebezpečných látek
1. U objektů a zařízení, ve kterých není přítomna žádná jednotlivá látka nebo přípravek v množství přesahujícím nebo rovnajícím se příslušným kvalifikačním množstvím se používá pravidlo pro zjištění, zda se na objekt nebo zařízení vztahují povinnosti provozovatele podle tohoto zákona (součtový vzorec).

2. Toto pravidlo se postupně použije pro vyhodnocení zdroje rizika souvisejícího s toxicitou, hořlavostí a ekologickou toxicitou

(a) pro sčítání látek a přípravků jmenovitě uvedených v Tabulce I a klasifikovaných jako toxické nebo vysoce toxické, spolu s látkami a přípravky uvedenými na řádcích 1 nebo 2 tabulky II;
(b) pro sčítání látek a přípravků jmenovitě uvedených v Tabulce I a klasifikovaných jako podporující hoření, výbušné, hořlavé, vysoce hořlavé nebo extrémně hořlavé, spolu s látkami a přípravky uvedenými na řádcích 3, 4, 5, 6, 7a, 7b nebo 8 tabulky II;
(c) pro sčítání látek a přípravků jmenovitě uvedených v Tabulce I a klasifikovaných jako nebezpečné pro životní prostředí R50 (včetně R50/53) nebo R51/53, spolu s látkami a přípravky uvedenými na řádcích 9(i) nebo 9(ii) Tabulky II;

Příslušná ustanovení tohoto zákona se uplatní, jestliže kterýkoliv ze součtů získaný pro (a), (b) nebo (c) je větší nebo se rovná 1.

3. Provozovatel zařadí objekt nebo zařízení do

a) skupiny A, jestliže je výsledek N roven nebo je větší než 1, při použití množství Q uvedeného ve sloupci 1 tabulky I nebo tabulky II,
b) skupiny B, jestliže je výsledek N roven nebo je větší než 1, při použití množství Q uvedeného ve sloupci 2 tabulky I nebo tabulky II.

3. Závěr

Z výše uvedeného vyplývá, že jste postupoval správně, ovšem za předpokladu, že se jiné nebezpečné látky u Vás nevyskytují. Pokud tomu tak je, je nutné pro výpočet skutečně použít součtový vzorec. Součtový vzorec se postupně použije pro vyhodnocení zdroje rizika souvisejícího s toxicitou, hořlavostí a ekologickou toxicitou - viz bod 2 v části 2 přílohy č. 1 zákona.

Více informací naleznete v publikaci Příručka podnikového ekologa


Dotaz č.11:

1. Specifikace dotazu:

Dobrý den,

jsme vlastníky a uživateli studny s povoleným odběrem vody vyšším než 6 000 m3 za rok. Odběry vody měříme vodoměrem a dosahují méně než 6 000 m3 za rok (2 800 m3) (1.600 m3) Jedná se o zdroje na jednom kat. území. Musíme platit zálohy, když výsledný odběr nedosahuje 6 000 m3. Děkuji za odpověď

2. Zákonná úprava

Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách

§ 88 Poplatek za odebrané množství podzemní vody
(1) Oprávněný, který má povolení k odběru podzemní vody [§ 8 odst. 1 písm. b) bod 1 a § 8 odst. 2] (dále jen "odběratel"), je za podmínek stanovených tímto zákonem povinen platit za skutečné množství odebrané podzemní vody podle účelu odběru vody. V případě, že oprávněný umožnil výkon svého povolení k nakládání s vodami podle § 11 odst. 3 provozovateli vodovodu pro veřejnou potřebu10a) tím, že na něj výkon povolení smluvně převedl36a) a tento provozovatel oznámil svůj název, sídlo a identifikační číslo České inspekci životního prostředí, považuje se za odběratele tento provozovatel vodovodu pro veřejnou potřebu. Poplatek se platí za kalendářní rok a jeho sazby v Kč/m3 jsou uvedeny v příloze č. 2 k tomuto zákonu.
(2) Poplatek se neplatí za skutečný odběr podzemní vody z jednoho vodního zdroje menší nebo rovný 6 000 m3 za kalendářní rok nebo menší nebo rovný 500 m3 v každém měsíci kalendářního roku, dále za odběry povolené k účelu získání tepelné energie, za odběry vody ke snížení znečištění podzemních vod, za odběry vody ke snižování jejich hladiny a za odběry vody sloužící hydraulické ochraně podzemních vod před znečištěním.
(3) Odebírá-li odběratel podzemní vodu z vodního zdroje na více místech území jedné obce, pro účely zpoplatnění se odebrané množství vody sčítá.
(4) Vybírání a vymáhání poplatku vykonávají celní úřady místně příslušné podle sídla nebo bydliště jednotlivých odběratelů na základě výměrů vydaných Českou inspekcí životního prostředí; přitom postupují podle právního předpisu upravujícího správu daní a poplatků, pokud tento zákon nestanoví jinak.
(5) Pro stanovení výše záloh poplatku pro následující kalendářní rok je odběratel povinen zpracovat poplatkové hlášení, ve kterém sdělí svoje identifikační údaje podle právního předpisu upravujícího správu daní a poplatků a uvede skutečnosti rozhodné k výpočtu zálohy, zejména údaje o povoleném množství odběru podzemních vod v členění podle odběrů podzemních vod podle jednotlivých povolení a účelu jejich použití. V poplatkovém hlášení vypočte odběratel výši záloh poplatku pro následující kalendářní rok a předloží jej České inspekci životního prostředí do 15. října běžného roku. Vzor poplatkového hlášení stanoví Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství vyhláškou (vyhláška č. 125/2004 Sb., kterou se stanoví vzor poplatkového hlášení a vzor poplatkového přiznání pro účely výpočtu poplatku za odebrané množství podzemní vody).
(6) Roční výši zálohy poplatku v poplatkovém hlášení vypočte odběratel vynásobením příslušné sazby poplatku povoleným ročním odběrem podzemní vody v m3.
(7) Česká inspekce životního prostředí na podkladě poplatkového hlášení a ověření údajů rozhodných pro výpočet záloh poplatku rozhodne o výši zálohy a výši čtvrtletních nebo měsíčních splátek zálohovým výměrem, který doručí odběrateli a celnímu úřadu místně příslušnému sídlu nebo bydlišti odběratele do 15. prosince běžného roku. Opravný prostředek proti zálohovému výměru nemá odkladný účinek.
(8) V zálohovém výměru Česká inspekce životního prostředí stanoví rovnoměrné čtvrtletní zálohy, pokud se jejich souhrnná výše rovná nebo je nižší než 300 000 Kč, nebo rovnoměrné měsíční zálohy, pokud jejich souhrnná výše je vyšší než 300 000 Kč. Měsíční zálohy je odběratel povinen zaplatit nejpozději do 25. dne kalendářního měsíce, za který byla záloha vyměřena. Čtvrtletní zálohy je odběratel povinen zaplatit nejpozději do 25. dne posledního měsíce kalendářního čtvrtletí, za které byla záloha vyměřena.

3. Závěr

Z výše uvedeného výtahu vyplývají, že výše záloh se odvíjí od množství uvedeného v povolení k odběru podzemních vod. Nezáleží na tom, zda-li je zdroj využíván méně, než je povoleno. Pokud byste chtěli platit nižší zálohy, je možné pouze požádat o změnu povoleného množství v povolení. Můžete ještě zkusit prodiskutovat poplatkové hlášení s Českou inspekcí životného prostředí a na základě minulých odběrů se pokusit s nimi dohodnout na upravené výši zálohového výměru. Podle našich zkušeností však ČIŽP vydává výměry na základě hodnot z povolení.

Více informací naleznete v publikaci Příručka podnikového ekologa


Dotaz č.10:

1. Specifikace dotazu:

Dobrý den,

vedu evidenci odpadového hospodářství v menší stavební firmě. Mám ekonomické vzdělání, proto nerozumím spoustě odborných výrazů z této oblasti. Evidenci vedu v programu INISOFT. Tento program po mě vyžaduje zařazení odpadů do seznamu povolených odpadů. Není mi zcela jasné, co přesně se tím myslí a nikde jsem při čtení zákonů, vyhlášek a různých specializovaných stránek na to nepřišla.
Při nakládání s nebezpečným odpadem je mi to celkem jasné - tady je Žádost o souhlas k nakládání s nebezpečnými odpady. Ale co s ostatními odpady. Musím mít také nějaké povolení. Program mi nabízí Žádost o udělení souhlasu k upuštění od třídění a odděleného shromažďování odpadů. Musím mít tento souhlas ke všem ostatním odpadům, které se ve firmě zlikvidovali, i když se například předaly přímo ze stavby nebo sídla společnosti do firmy oprávněné k likvidaci odpadů a nebyly nikde shromažďovány?

Děkuji za odpověď

2. Zákonná úprava

Zákon č. 477/2001 Sb., o odpadech

§ 5 Zařazování odpadu podle Katalogu odpadů
(1) Původce a oprávněná osoba jsou povinni pro účely nakládání s odpadem odpad zařadit podle Katalogu odpadů, který Ministerstvo životního prostředí (dále jen "ministerstvo") vydá prováděcím právním předpisem.
(2) V případech, kdy nelze odpad jednoznačně zařadit podle Katalogu odpadů, zařadí odpad ministerstvo na návrh příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností. Na toto řízení se nevztahuje správní řád.

Katalog odpadů je vydán ve vyhlášce č. 381/2001 Sb.

§ 6 Zařazování odpadu podle kategorií
(1) Původce a oprávněná osoba jsou povinni pro účely nakládání s odpadem zařadit odpad do kategorie nebezpečný, je-li
a) uveden v Seznamu nebezpečných odpadů uvedeném v prováděcím právním předpise, nebo
b) smíšen nebo znečištěn některou ze složek uvedených v Seznamu složek, které činí odpad nebezpečným, uvedeném v příloze č. 5 k tomuto zákonu, nebo
c) smíšen nebo znečištěn některým z odpadů uvedených v Seznamu nebezpečných odpadů uvedeném v prováděcím právním předpise.

Seznam nebezpečných odpadů je uveden ve vyhlášce č. 381/2001 Sb.

§ 16 Povinnosti původců odpadů

(1) Původce odpadů je povinen
a) odpady zařazovat podle druhů a kategorií podle § 5 a 6,
g) vést průběžnou evidenci o odpadech a způsobech nakládání s nimi, ohlašovat odpady a zasílat příslušnému správnímu úřadu další údaje v rozsahu stanoveném tímto zákonem a prováděcím právním předpisem včetně evidencí a ohlašování PCB a zařízení obsahujících PCB a podléhajících evidenci vymezených v § 26. Tuto evidenci archivovat po dobu stanovenou tímto zákonem nebo prováděcím právním předpisem,

§ 39 Evidence a ohlašování odpadů, zařízení k nakládání s odpady, shromažďovacích a sběrových míst, skladů odpadů, PCB, zařízení obsahujících PCB a odpadů PCB
(1) Původci odpadů a oprávněné osoby, které nakládají s odpady, jsou povinni vést průběžnou evidenci o odpadech a způsobech nakládání s odpady. Evidence se vede za každou samostatnou provozovnu a za každý druh odpadu samostatně. Způsob vedení evidence pro jednotlivé druhy odpadů stanoví prováděcí právní předpis.

Vyhláška č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady:

§ 21 Způsob vedení průběžné evidence odpadů
(1) Původci odpadů a oprávněné osoby, které nakládají s odpady, vedou průběžnou evidenci o odpadech a způsobech nakládání s nimi za odpady vlastní a za odpady převzaté, a to za každou samostatnou provozovnu a za každý druh odpadu zvlášť. Tato průběžná evidence obsahuje:
a) množství vzniklého odpadu (název, katalogové číslo a kategorie odpadu),
b) způsob naložení s odpadem (využití nebo odstranění vlastními prostředky, předání k využití nebo odstranění jiné oprávněné osobě), přitom lze použít kódy z tabulky č. 1 přílohy č. 20,
c) množství předaného odpadu k dalšímu využití nebo odstranění a identifikační údaje oprávněných osob, kterým byl odpad předán, (IČ, název provozovny, adresa provozovny, kód ORP (SOP) a IČZÚJ provozovny, je-li oprávněnou osobou právnická osoba; jméno a příjmení, obchodní firma, bydliště a místo podnikání, liší-li se od bydliště, je-li oprávněnou osobou fyzická osoba; identifikační číslo oprávněné osoby, bylo-li přiděleno),
d) množství přijatého odpadu (název, katalogové číslo a kategorie odpadu) a identifikační údaje původce nebo oprávněných osob, od nichž byl odpad přijat, včetně identifikačních údajů fyzických osob, od nichž byl přijat některý z odpadů uvedených v § 8 odst. 2, (obchodní firma nebo název, právní forma a sídlo, je-li oprávněnou osobou právnická osoba; jméno a příjmení, obchodní firma, bydliště a místo podnikání, liší-li se od bydliště, je-li oprávněnou osobou fyzická osoba; identifikační číslo oprávněné osoby, bylo-li přiděleno),
e) datum a číslo zápisu, jméno a příjmení osoby odpovědné za vedení evidence.
(2) Průběžná evidence odpadů se vede při každé jednotlivé produkci odpadů. Za jednotlivou produkci se považuje naplnění shromažďovacího nebo sběrového prostředku nebo převzetí odpadu od původce nebo oprávněné osoby nebo předání odpadu jiné oprávněné osobě. V případech, kdy se jedná o nepřetržitý vznik odpadů, vede se průběžná evidence v týdenních intervalech; při periodickém svozu komunálního odpadu v měsíčních intervalech.

3. Závěr

Z výše uvedených výtahů vyplývají základní požadavky na vedení evidence odpadů.
1. Nejprve je nutné provést zařazení odpadu podle Katalogu odpadů - vyhláška č. 381/2001 Sb.
2. Po té je nutné posoudit, zda má odpad nebezpečné vlastnosti a na základě toho zařadit odpad do kategorií "nebezpečný" či "ostatní" - viz § 6 zákona.
3. Nyní již vedete evidenci takto zařazených odpadů. Žádný "Seznam povolených odpadů" neexistuje, závazné jsou pouze seznamy ve vyhlášce č. 381/2001 Sb. A tyto seznamy jsou pravděpodobně programem INISOFT myšleny.
4. Poznámka k žádostem: souhlas k nakládání musíte mít pouze pro nebezpečné odpady, pro ostatní odpady není žádný souhlas vyžadován. O souhlas k upuštění od třídění si můžete požádat, pokud potřebujete některé druhy odpadů shromažďovat společně.

Podrobnosti k zařazování odpadů do jednotlivých skupin a kategorií naleznete v naší publikaci Příručka podnikového ekologa v části B, kapitola 4.1


Dotaz č.9:

1. Specifikace dotazu:

Dobrý den,

již delší dobu se potýkám s prolínajícími se zákony o odpadech a obalech. Prosím o jasnou odpověď na dva spolu související dotazy.
Vztahují se na naši společnost povinně ustanovení zákona o obalech (a která?) a můžeme využít jeho §15a pro občasný nákup výrobků ve třetích zemích (jak je myšlena podmínka o výši obratu?)?
Jsme akciová společnost, která opravuje kolejovou dopravní techniku (vagony, lokomotivy, tramvaje,...). Některé komponenty k provedení opravy musíme nakupovat v zahraničí. Tím pádem se jedná o nákup baleného výrobku v zahraničí, který použijeme pro svou vlastní potřebu v našem areálu na území ČR a zbude nám z něj obal. Nakupujeme v zemích EU, avšak občas, i když minimálně, musíme nakoupit i ve třetích zemích, tedy mimo EU.

Děkuji za odpověď

2. Zákonná úprava

Zákon č. 477/2001 Sb., o obalech

§ 2 Základní pojmy:

uvedení obalu na trh: okamžik, kdy je obal, bez ohledu na to, zda samostatně nebo spolu s výrobkem, v České republice poprvé úplatně nebo bezúplatně předán nebo nabídnut k předání za účelem distribuce nebo používání nebo kdy jsou k němu poprvé převedena vlastnická práva; za uvedení obalu na trh se považuje též přeshraniční přeprava obalu nebo baleného výrobku z jiného členského státu Evropské unie do České republiky nebo dovoz obalu nebo baleného výrobku, s výjimkou propuštění do režimu aktivního zušlechťovacího styku nebo do režimu dočasného použití7) v případě, že po ukončení tohoto režimu budou obaly nebo balené výrobky z České republiky vyvezeny v plném rozsahu do zahraničí;

dovoz obalu nebo baleného výrobku: propuštění ze státu, který není členem Evropské unie, na území České republiky do celního režimu volného oběhu, do režimu aktivního zušlechťovacího styku, do režimu dočasného použití nebo do režimu přepracování pod celním dohledem;7)

průmyslový obal: obal určený výhradně k balení výrobku určeného výhradně pro jiného konečného uživatele,

jiný konečný uživatel: podnikající fyzická nebo právnická osoba, která nakupuje obaly nebo balené výrobky pro svoji podnikatelskou činnost a neuvádí je dále do oběhu,

§ 15a
(1) Osoby, které uvádějí na trh nebo do oběhu obaly, nemusí plnit povinnosti uvedené v § 10 až 15, pokud splňují podmínku, že
a) celkové množství obalů jimi uvedených na trh nebo do oběhu za kalendářní rok nepřekročí 300 kg a zároveň
b) jejich roční obrat nepřekročí 4 500 000 Kč.
(2) Osoba, která využije výjimky podle odstavce 1, je povinna zajistit splnění povinností podle § 10 až 15 neprodleně poté, co se stane zřejmým, že podmínky podle odstavce 1 nebudou v daném kalendářním roce splněny.
(3) Osoba, která užívá výjimky podle odstavce 1, je povinna na požádání prokázat splnění podmínek uvedených v odstavci 1 kontrolním orgánům uvedeným v § 31.
(4) Na osobu, která neprokáže splnění podmínek uvedených v odstavci 1 pro určité období, je nahlíženo jako na osobu, která v tomto období měla veškeré povinnosti uvedené v § 10 až 15.

3. Závěr
Z výše uvedených výkladů jednotlivých pojmů vyplývá, že jste povinnou osobou z důvodu uvádění obalů na trh. Uvádění obalů na trh provádíte jejich "dovozem", ať už v rámci příhraniční přepravy - tj. z EU nebo dovozem z ostatních zemí.

Aby se tedy na Vás vztahoval § 15a zákona musíte prokázat splnění těchto podmínek:
a) hmotnost obalů Vámi uvedených na trh (tj. veškeré "dovozy") musí být nižší než 300 kg za rok a zároveň
b) obrat Vaší společnosti (celkový) musí být nižší než 4,5 mil. Kč ročně.

Pokud byste tedy splnili tyto podmínky, nevztahovali by se na Vás povinnosti v § 10-15. Ostatní povinnosti osob uvádějících obaly na trh, tj. § 3-9 se na Vás přiměřeně vztahují.

Více informací naleznete v publikaci Příručka podnikového ekologa


Dotaz č.8:

1. Specifikace dotazu:

Dobrý den,
jsme firma, která vyráběla výstředníkové lisy. Podle pomůcky na stránkách MŽP jsem došla k závěru, že bychom se měli zapsat do registru pro zpětný odběr. Musíme se přihlásit i v případě, že tato zařízení už vyrábět nebudeme a snažíme se doprodat pouze skladové zásoby v počtu asi 6ks?
Děkuji za odpověď

2. Zákonná úprava

Zákon č. 185/2001 Sb. o odpadech a o změně některých dalších zákonů

Vyhláška č. 352/2005 Sb., o nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 352/2005 Sb.

Elektrozařízení vyjmutá ze skupin elektrozařízení uvedených v příloze č. 7 zákona
1. Výrobky, pro které není elektrický proud hlavním zdrojem energie např. plynový hořák s el. ovládáním, s výjimkou elektrických nebo elektronických součástí např. termostat, které mohou být z výrobku vyčleněny.
2. Výrobky, pro které elektronické součásti nejsou nezbytně nutné pro splnění jejich základní funkce, např. blahopřání, mluvící hračka.
3. Zařízení s elektrickými a elektronickými součástkami, které jsou stálou součástí jiného celku např. autorádio, osvětlení v letadle.
4. Velké stacionární průmyslové nástroje tj. stroje nebo systémy sestavené kombinací jednotlivých zařízení nebo systémů za účelem společného provozu v jednom celku a ke specifickému účelu.
5. Zařízení určená výlučně pro obranu státu, splňující definici elektrozařízení***
6. Lékařské přístroje, které jsou implantované nebo infikované.
7. Běžné, přímo žhavené žárovky a svítidla pro zářivky z domácností.

3. Závěr
Výstředníkové lisy jsou svou charakteristikou velké stacionární průmyslové nástroje a proto nejsou elektrozařízením ve smyslu zákona č.185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o odpadech").

Vztahuje se na ně výjimka v bodě 4 přílohy č.1 k vyhlášce č.352/2005 Sb., o nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady.
Proto se na Vás nevztahují povinnosti výrobce elektrozařízení vyplývající ze zákona o odpadech a jeho prováděcích předpisů a nemusíte podávat návrh na zápis do Seznamu výrobců elektrozařízení.

Více informací naleznete v publikaci Příručka podnikového ekologa


Dotaz č.7:

1. Specifikace dotazu:

Dobrý den,
Chci se Vás dotázat, zdá mám do výpočtu poplatku za znečištění odpadních vod vzít všechny výsledky rozborů (celkem jich bylo pět, z toho jeden byl opakovaný, protože výsledek rozboru byl zjevně nekonzistentní, způsobený nejspíše z důvodu chybného odběru vzorku) nebo pouze povinné čtyři stanovené vodoprávním rozhodnutím, ze vzorků odebíraných pravidelně v roce, nejdříve po třech měsících. Překročení bylo v 1. čtvrtletí u kadmia a to 18,5 mg /l a opakovaný rozbor obsahoval 0,0048 mg/ l. Průměr je 3,8 mg/l ze všech výsledků, nebo 0,13 mg/l bez nekonzistentního rozboru, který byl opakován po oznámení výsledku prvního rozboru.
Děkuji za odpověď

2. Zákonná úprava

Nařízení vlády č. 61/2003 Sb. o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech

§ 7
Dodržení emisních limitů
(1) Emisní standardy "p" uvedené v tabulce 1a v příloze č. 1 k tomuto nařízení, emisní standardy uvedené v tabulkách 2a, 2b a 3 v příloze č. 1 k tomuto nařízení a emisní limity podle nich stanovené vodoprávním úřadem v povolení k vypouštění odpadních vod se považují za dodržené, jestliže míra jejich překročení nepřesáhne hodnoty uvedené v příloze č. 5 k tomuto nařízení.

(2) Emisní standardy "m" uvedené v tabulce 1a v příloze č. 1 k tomuto nařízení a emisní limity "m" stanovené vodoprávním úřadem v povolení k vypouštění odpadních vod jsou nepřekročitelnými hodnotami.

(5) Emisní limit stanovený jako minimální účinnost čištění je dodržen, jestliže počet negativních výsledků nepřekročí počet uvedený v příloze č. 5 k tomuto nařízení.

Příloha č. 5
Přípustný počet vzorků nesplňujících statisticky formulované limity ("p") ve vypouštěných odpadních vodách v období posledních 12 měsíců:
Při stanoveném počtu vzorků 4 - 7 je přípustný počet nevyhovujících vzorků 1.

3. Závěr

Z výše uvedeného vyplývá, že při stanoveném počtu vzorků 4 je možné jeden vzorek vyřadit jako nevyhovující (v případě, že je překročen limit "p", limit "m" je nepřekročitelný). Takže by nepoužili pouze 3 vzorky a náhradní 5. se nemusel odebírat.
Pokud jste tedy měli jeden vzorek nevyhovující i v limitu "m", došlo k překročení emisního limitu. Vyřadit tento vzorek jako nevyhovující podle § 7 nelze. Vyřadit nevyhovující vzorek by šlo snad jen z důvodu prokázaného chybného odběru vzorku. Pokud jste měření opakovali z důvodu chyby při odběru, máte tedy 4 platné vzorky. Pro výpočet použijte tyto čtyři a chybný vzorek vyřaďte.

Více informací naleznete v publikaci Příručka podnikového ekologa

 

 

 

 

 

8.2.2008 ETeam




Nebezpečný odpad
Nové značení a etiketyNebezpečný odpad


EUROCHEM PartnerPotřeby pro laboratoř

chemlines
Přihlášení uživatele
 
Email:
Heslo:
e-ISO PARTNER


Portál se vším, co potřebujete pro ISO

9.12.2007 ETeam


EuroChem Group Portals © Copyright 2002-2016 WCONTACT, Tel. +420 257 310 542, email: info[at]eurochem.cz
www.eurochem.eu - www.eurochem.info - www.eurochem.cn - www.eurochem.cz - www.eurochem.sk