chemlinesMENU chemlines
chemlines EKOnoviny
+ Změny právních předpisů
+ Semináře, kurzy, školení
 - Uplynulé akce
+ Podniková ekologie
+ EMS ISO 14001
+ Z dalších serverů
chemlines Vzorová dokumentace
chemlines Příručka ekologa
+ A-Chemické látky a přípravky
+ B-Odpadové hospodářství
+ C-Využití a ochrana vod
+ D-Ochrana ovzduší
+ E-Integrovaná prevence
+ F-Nakládání s obaly
+ G-Environmentální management
+ Doprovodné informace (CD/ON-LINE)
+ Ekologický audit
chemlines ENVIreport
+ Zaslat ukázku
+ Povinnosti firem
chemlines Katalog firem
chemlines EKOinfo
+ Dokumenty ke stažení
+ Věstník MŽP
+ Chemické látky
+ Prevence havárií
+ Integrovaná prevence
+ Katalog odpadů
+ Užitečné odkazy
+ Legislativa ŽP
+ R věty
+ S věty
+ Výstražné symboly
+ H věty
+ P věty
chemlines O vydavateli
+ Inzerce v EKOnovinách
+ Registrace firmy
+ Odhlášení EKOnovin
+ Inzerce v EKOnovinách
+ Archiv
 - Slovo znalce
 - Odpady
 - Aktuality

 
Podniková ekologie - Povinnosti v oblasti nakládání s obaly podle zákona č. 477/2001 Sb., o obalech - 1. část.

Povinnosti v oblasti nakládání s obaly

1.0 Úvod

Podle české legislativy se s obalovými odpady nakládá podle dvou platných zákonů. Obalový zákon č. 477/2001 Sb. má za úkol zajistit dosažení cílů Evropské direktivy 2004/12/EC, tedy především stanovených procent recyklace a využití obalových odpadů. Podle Odpadového zákona č. 185/2001 Sb. odpovídají za veškeré odpady (včetně obalových vznikajících při výrobě) původci odpadů (právnické osoby, fyzické osoby oprávněné k podnikání, obce).

Účelem zákona č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých dalších zákonů, v platném znění (dále jen "zákon") chránit životní prostředí předcházením vzniku odpadů z obalů, a to zejména snižováním hmotnosti, objemu a škodlivosti obalů a chemických látek v těchto obalech obsažených v souladu s právem Evropských společenství (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/62/ES z 20. prosince 1994 o obalech a obalových odpadech. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/12/ES ze dne 11. února 2004, kterou se mění směrnice 94/62/ES o obalech a obalových odpadech).

Zákon stanovuje práva a povinnosti podnikajících právnických a fyzických osob a působnost správních úřadů při nakládání s obaly a uvádění obalů a balených výrobků na trh nebo do oběhu, při zpětném odběru a při využití odpadu z obalů. Dále stanovuje též poplatky a ochranná opatření, opatření k nápravě a pokuty.

Zákon o obalech se vztahuje na nakládání se všemi obaly, které jsou v České republice uváděny na trh nebo do oběhu, s výjimkou kontejnerů užívaných v silniční, železniční nebo letecké dopravě nebo při námořní nebo vnitrozemské plavbě podle mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána a které byly vyhlášeny ve Sbírce mezinárodních smluv nebo ve Sbírce zákonů. Na nakládání s odpady z obalů se vztahují právní předpisy platné pro hospodaření s odpady (zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech).

Zákon je primárně zaměřen na snižování množství odpadu z obalů, a to jednak snižováním množství obalů absolutně (stanovením požadavku minimalizace hmotnosti a objemu obalů) a jednak stanovením požadavků na složení obalů (zvýšení recyklovatelnosti a využitelnosti). Problematiku obalů řeší komplexně, plně v souladu s hierarchií nakládání s odpady:

  • předcházet vzniku odpadů a stanovit postupy pro snižování množství a škodlivosti odpadu z obalů,
  • opakovaně používat obaly a podporovat systém ekologicky šetrných vratných lahví na nápoje
  • zajistit třídění a recyklaci odpadu z obalů,
  • a zajistit využití odpadu z obalů.

Zákon je postaven na principu sdílené odpovědnosti (povinnými osobami jsou ti, kdo uvádějí obaly jak na trh tak i do oběhu a část povinností padá i na dodavatele obalových prostředků). Mezi hlavní povinnosti plynoucí ze zákona patří:
  • § 3 Prevence: povinnost předcházet vzniku odpadů z obalů minimalizací hmotnosti a objemu obalů.
  • § 4 Podmínky uvádění obalů na trh: povinnost zajistit využitelnost (tedy vhodnost pro využití!!) obalových odpadů (energeticky, recyklací nebo organickou recyklací. Část povinností je vyměřena i těm, kdo uvádějí na trh obalové prostředky.
  • § 6 Značení: obaly musí být označeny při předání spotřebiteli. Platí princip sdílené odpovědnosti.
  • § 10 a § 12 Zpětný odběr a využití odpadů z obalů: platí princip sdílené odpovědnosti. Povinné osoby zajišťují zpětný odběr obalových odpadů od spotřebitelů. Zajišťují využití a recyklaci obalových odpadů ve stanoveném rozsahu. Zapisují se do Seznamu na MŽP (seznam nositelů povinnosti zpětného odběru a využití odpadu z obalů).

Povinnosti podle § 10 a § 12 mohou povinné osoby splnit uzavřením smlouvy o sdruženém plnění s Autorizovanou Obalovou Společností (společnost EKO-KOM a.s.) nebo přenesením těchto povinností na jinou osobu spolu s převedením vlastnického práva k obalu.

 



2.0 Základní pojmy (§ 2 zákona)

Obal: obalem výrobek zhotovený z materiálu jakékoli povahy a určený k pojmutí, ochraně, manipulaci, dodávce, popřípadě prezentaci výrobku nebo výrobků určených spotřebiteli nebo jinému konečnému uživateli, jestliže má zároveň:

  1. v místě nákupu tvořit prodejní jednotku pro spotřebitele nebo jiného konečného uživatele (dále jen "prodejní obal"),
  2. v místě nákupu tvořit skupinu určitého počtu prodejních jednotek, ať již je tato skupina prodávána spotřebiteli nebo jinému konečnému uživateli, anebo slouží pouze jako pomůcka pro umístění do regálů v místě prodeje a může být z výrobku odstraněn, aniž se tím ovlivní jeho vlastnosti (dále jen "skupinový obal"), nebo
  3. usnadnit manipulaci s určitým množstvím prodejních jednotek nebo skupinových obalů a usnadnit jejich přepravu tak, aby se při manipulaci a přepravě zabránilo jejich fyzickému poškození (dále jen "přepravní obal").
Spotřebitel: fyzická nebo právnická osoba, která nakupuje výrobky nebo užívá služby za jiným účelem než pro podnikání s těmito výrobky nebo službami (zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele).

Výrobek: jakákoli věc, která byla vyrobena, vytěžena nebo jinak získána bez ohledu na stupeň jejího zpracování a je určena k uvedení na trh nebo do oběhu.

Nakládání s obaly: výroba obalů, uvádění obalů nebo balených výrobků na trh nebo do oběhu, použití obalů, úprava obalů a opakované použití obalů.

Uvedení obalu na trh: okamžik, kdy je obal, bez ohledu na to, zda samostatně nebo spolu s výrobkem, v České republice poprvé úplatně nebo bezúplatně předán nebo nabídnut k předání za účelem distribuce nebo používání nebo kdy jsou k němu poprvé převedena vlastnická práva. Za uvedení obalu na trh se považuje též přeshraniční přeprava obalu nebo baleného výrobku z jiného členského státu Evropské unie do České republiky nebo dovoz obalu nebo baleného výrobku, s výjimkou propuštění do režimu aktivního zušlechťovacího styku nebo do režimu dočasného použití (zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon) v případě, že po ukončení tohoto režimu budou obaly nebo balené výrobky z České republiky vyvezeny v plném rozsahu do zahraničí.

Uvedení obalu do oběhu: úplatné nebo bezúplatné předání obalu v České republice bez ohledu na to, zda samostatně nebo spolu s výrobkem, jiné osobě za účelem distribuce nebo použití, s výjimkou uvedení obalu na trh.

Dovoz obalu nebo baleného výrobku: propuštění ze státu, který není členem Evropské unie, na území České republiky do celního režimu volného oběhu, do režimu aktivního zušlechťovacího styku, do režimu dočasného použití nebo do režimu přepracování pod celním dohledem (zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon).

Opakované použití obalu: činnost, při níž se obal, který byl navržen a určen, aby během doby své životnosti vykonal určitý minimální počet obrátek či cyklů (dále jen "opakovaně použitelný obal"), znovu plní nebo se používá k témuž účelu, pro nějž byl určen, s pomocí nebo bez pomoci dodatečných prostředků, které opětovné plnění umožňují, jako jsou zejména náhradní doplňková balení a prostředky k jejich použití.

Vratný obal: obal, pro který existuje zvláště pro něj vytvořený způsob vracení použitého obalu osobě, která jej uvedla do oběhu.

Zpětný odběr: odebírání použitých obalů od spotřebitelů na území České republiky za účelem opakovaného použití obalů nebo za účelem využití nebo odstranění odpadu z obalů (podle zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech).

Účetní doklad: účetní doklad (např. faktura, dodací list), který potvrzuje množství obalů uvedených na trh nebo do oběhu, nebo množství zpětně odebraných obalů, popřípadě též způsob naložení s nimi.

Vratný obal: vratný opakovaně použitelný obal, pro který je opakované použití organizačně zajištěno.

Energetické využití: spalování odpadů z obalů, jestliže použitý odpad nepotřebuje po vlastním zapálení ke spalování podpůrné palivo a vznikající teplo se použije pro potřebu vlastní nebo dalších osob, nebo jestliže se odpad použije jako palivo nebo jako přídavné palivo v zařízeních na výrobu energie nebo materiálů za podmínek stanovených právními předpisy o ochraně ovzduší. Energetickým využitím není spalování odpadů z obalů obsažených ve směsném komunálním odpadu. Podle Směrnice 94/63/EC je energetické využití definováno jako použití hořlavého obalového odpadu jako prostředku k výrobě energie jeho přímým spalováním s jiným odpadem nebo bez něho, ale s využitím tepla.

Kombinovaný obal na nápoje: obal, v němž podíl papíru tvoří alespoň 70 % hmotnosti obalu a je určen pro přímý styk s nápojem.

Jiný konečný uživatel: podnikající fyzická nebo právnická osoba, která nakupuje obaly nebo balené výrobky pro svoji podnikatelskou činnost a neuvádí je dále do oběhu.

Průmyslový obal: obal určený výhradně k balení výrobku určeného výhradně pro jiného konečného uživatele.

Obalový prostředek: je výrobek, z něhož je obal prodejní, obal skupinový nebo obal přepravní přímo výroben nebo který je součástí obalu sestávajícího se z více částí.

 



3.0 Základní povinnosti při nakládání s obaly a odpady z obalů

Kdo jsou "povinné osoby"?

Povinnými osobami jsou osoby, které uvádějí obaly na trh nebo do oběhu. Přitom nezáleží na tom, zda se jedná o výrobu či dovoz samotného obalu nebo o šíření tzv. baleného výrobku. Zákon uplatňuje tzv. princip rozšířené odpovědnosti, tzn. že odpovědnost povinných osob za obal nekončí jeho prodejem spotřebiteli, ale trvá po celý životní cyklus obalu. Tímto způsobem se postupně přenáší odpovědnost za odpady z obalů z obcí a občanů na tyto povinné osoby. Zásadní myšlenkou zákona tedy je to, že právě osoby, které uvádí obaly na trh nebo do oběhu, mohou nejlépe ovlivnit parametry výrobku, materiál, z něhož je vyroben apod. a přijmout opatření, která povedou k omezení negativního vlivu obalu na životní prostředí. Výrobu obalů mohou ovlivnit ve prospěch levněji a technicky snáze recyklovatelných obalů, případně mohou zavést ekologicky šetrnou i levnější variantu vratných zálohovaných obalů.

Zákon o obalech se vztahuje na všechny obaly, které jsou v ČR uváděny na trh nebo do oběhu, kromě přepravních kontejnerů užívaných v silniční, železniční nebo letecké dopravě nebo při námořní nebo vnitrozemské plavbě podle mezinárodních smluv. Jednoduše řečeno, obalem je vše, co slouží k pojmutí zboží, jeho ochraně, seskupení nebo k manipulaci s ním a také to, co slouží při nabídce zboží spotřebiteli. Obalem ve smyslu zákona nejsou výrobky sloužící k balení věci, která není zbožím.

Povinnosti související s podmínkami uvádění obalů na trh (bod 3.2) se nově týkají i obalových prostředků, tj. je výrobků, z něhož je obal prodejní, obal skupinový nebo obal přepravní přímo výroben nebo který je součástí obalu sestávajícího se z více částí.


3.1 Zásada minimalizace obalů (§ 3 zákona)

Osoba, která uvádí na trh obal, je povinna zajistit, aby hmotnost a objem obalu byly co nejmenší při dodržení požadavků kladených na balený výrobek a při zachování jeho přijatelnosti pro spotřebitele nebo jiného konečného uživatele, s cílem snížit množství odpadu z obalů, který je nutno odstranit.

Je-li obal pro určitý výrobek zhotoven v souladu s harmonizovanými českými technickými normami (§ 4a zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky), považují se výše uvedené požadavky za splněné.


3.2 Podmínky uvádění obalů na trh (§ 4 zákona)

Osoba, která uvádí na trh obal, balený výrobek nebo obalový prostředek, je povinna zajistit, aby:

  1. koncentrace látek uvedených v Seznamu dosud klasifikovaných nebezpečných chemických látek (seznam látek je uveden v NV č. 25/1999 Sb.; blíže část A – Nakládání s chemickými látkami a přípravky) v obalu nebo obalovém prostředku byla v souladu s limitními hodnotami stanovenými zvláštními právními předpisy (např. zákon č. 86/2002 Sb., zákon o ovzduší, zákon č. 254/2001 Sb., vodní zákon, zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech), vzhledem k přítomnosti těchto látek v emisích, popelu nebo výluhu v případě spalování nebo skládkování odpadu vzniklého z tohoto obalu nebo obalového prostředku. Postup hodnocení koncentrace látek v obalu je uveden v ČSN EN 13428,
  2. součet koncentrací olova, kadmia, rtuti a chromu s oxidačním číslem VI v obalu nebo obalovém prostředku nepřekročil hodnotu 100 mikrogramů/g (dále jen „limitní hodnota“),
  3. obal nebo obalový prostředek po použití, pro které byl určen, po vynětí výrobku nebo všech jeho zbytků obvyklým způsobem, byl dále opakovaně použitelný nebo aby odpad z tohoto obalu nebo obalového prostředku byl využitelný za obvyklých podmínek alespoň jedním z těchto postupů:
    • procesem, kterým jsou odpady z obalů nebo obalových prostředků nebo jejich zbytky případně spolu s dalšími materiály přeměněny ve výrobek nebo surovinu (dále jen "recyklace"). Hodnocení využitelnosti obalů nebo obalových prostředků recyklací se provádí dle ČSN EN 13430 (Obaly-Požadavky na obaly využitelné k recyklaci materiálu),
    • přímým spalováním za uvolňování energie hořením, a to samostatně nebo spolu s jiným odpadem a se zužitkováním získaného tepla (dále jen "energetické využití"). Hodnocení energetického využití odpadů z obalů nebo obalových prostředků se provádí dle ČSN EN 13431 (Obaly-Požadavky na obaly využitelné jako zdroj energie, včetně specifikace nejnižší výhřevnosti),
    • aerobním zpracováním nebo anaerobním zpracováním biologicky rozložitelných složek tohoto odpadu za kontrolovaných podmínek a s použitím mikroorganismů za vzniku stabilizovaných organických zbytků nebo metanu (dále jen "organická recyklace"). Skládkování se za organickou recyklaci nepovažuje. Hodnocení organické recyklace se provádí dle ČSN EN 13432 (Obaly-Požadavky na obaly využitelné ke kompostování a biodegradaci).
Jestliže je obal nebo obalový prostředek zhotoven v souladu s harmonizovanými českými technickými normami, považují se výše uvedené požadavky za splněné.

Limitní hodnota podle písmene b) se nestanovuje u obalů a obalových prostředků vyrobených výhradně z olověného křišťálového skla (Vyhláška č. 379/2000 Sb., kterou se stanoví podmínky pro určování jednotlivých druhů křišťálového skla, jejich vlastnosti a způsoby označování výrobků z křišťálového skla).

Překročení limitní hodnoty podle písmene b) je možné ve skleněných obalech a obalových prostředcích, jestliže:
  • během výrobního procesu není do obalu nebo obalového prostředku záměrně zavedeno žádné olovo, kadmium, rtuť nebo chróm s oxidačním číslem VI; záměrným zavedením se pro účely zákona v souladu s právem Evropských společenství (Rozhodnutí Komise 2001/171/ES ze dne 19. února 2001, kterým se stanoví podmínky pro odchylku u skleněných obalů týkající se úrovní koncentrací těžkých kovů stanovených ve směrnici 94/62/ES o obalech a obalových odpadech) rozumí proces úmyslného použití určité látky k vytvoření obalu nebo obalového prostředku tak, aby tato látka byla přítomna ve vyrobeném obalu nebo obalovém prostředku s tím, že bude nositelem určité specifické charakteristiky, vzhledu či jakosti obalu. Za záměrné zavedení se nepovažuje využívání recyklovaných materiálů pro výrobu obalů nebo obalových prostředků v případech, kdy určitá část recyklovaných materiálů může obsahovat určitá regulovaná množství těžkých kovů,
  • k překročení limitní hodnoty dojde pouze v důsledku přidání recyklovaných materiálů a
  • výrobce obalu nebo obalového prostředku provádí jedenkrát měsíčně měření koncentrace těžkých kovů ve vzorcích výroby, které reprezentují normální a pravidelnou výrobní činnost. Tyto vzorky se odebírají z každého jednotlivého tavicího agregátu. Naměřené hodnoty koncentrace těžkých kovů se evidují a ohlašují způsobem, který stanoví příloha č. 10.

Překročení limitní hodnoty podle písmene b) je možné u plastových přepravek a plastových palet, jestliže:
  • během výrobního procesu nebo během distribuce není do těchto přepravek nebo palet záměrně zavedeno žádné olovo, kadmium, rtuť nebo chróm s oxidačním číslem VI,
  • k překročení limitní hodnoty dojde pouze v důsledku přidání recyklovaných materiálů,
  • přepravky nebo palety jsou vyrobeny recyklačním procesem, do kterého vstupuje pouze takový recyklovaný materiál, který vznikl recyklací jiných plastových přepravek nebo palet, a vstup dalšího materiálu mimo tento recyklační cyklus je omezen na nejmenší přípustnou míru a nepřesahuje v žádném případě 20 % hmotnosti materiálu použitého k výrobě těchto přepravek nebo palet a
  • materiál, z něhož jsou přepravky nebo palety vyrobeny, je na nich viditelně označen v souladu s právem Evropských společenství (Přílohy č. I až VII rozhodnutí Komise 97/129/ES ze dne 28. ledna 1997, kterým se zavádí identifikační systém pro obalové materiály podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/62/ES o obalech a obalových odpadech).

 


3.3 Prokázání splnění podmínek uvedení obalu na trh (§ 5 zákona)

Osoba, která uvádí na trh obal, je povinna:

  1. na požádání předložit kontrolním orgánům technickou dokumentaci nezbytnou k prokázání splnění povinností stanovených v bodech 3.1 a 3.2 (§ 3 a 4 zákona). Prokázání, že obalový prostředek splňuje požadavky stanovené v bodě 3.2, se pro účely kontroly dokládá průkaznou informací o splnění podmínek od osoby, která obalový prostředek uvádí na trh,
  2. průkazně informovat své odběratele o tom, že obal splňuje požadavky stanovené v bodech 3.1 a 3.2.
Osoba, která uvádí na trh obalový prostředek, je povinna:
  1. na požádání předložit kontrolním orgánům technickou dokumentaci nezbytnou k prokázání splnění povinností stanovených v bodě 3.2,
  2. průkazně informovat své odběratele o tom, že obalový prostředek splňuje požadavky stanovené v bodě 3.2.

Součástí dokumentace o splnění podmínek uvedení obalu na trh je splnění následujících povinností:
  1. zásada prevence: obal musí mít nejmenší možnou hmotnost a objem, při zachování jeho funkce a vlastností určených jinými předpisy. Cílem tohoto opatření je snížit celkové množství obalového odpadu. Výrobce (dovozce) je povinen sám zjistit tuto nejnižší možnou hmotnost a objem postupem, jenž uvádí dle ČSN EN 13428 a ČSN EN 13427 (bod 3.1).
  2. dosažení limitů koncentrace nebezpečných látek: nebezpečné látky obsažené v obalu musí být omezeny na takovou míru, aby byla omezena zátěž životního prostředí způsobená obalovým odpadem (bod 3.2, písmena a) a b). Jde o upřesnění povinnosti uložené již stávajícími předpisy, zejména chemickým zákonem.
  3. využitelnost: obal musí umožnit opakované použití nebo využití nejméně jedním z následujících postupů: obal musí být recyklovatelný nebo energeticky využitelný nebo kompostovatelný. Vyhodnocení musí být provedeno před uvedením obalu na trh (bod 3.2, písmeno c).
6.5.2007 ENVIGROUP




Nebezpečný odpad
Nové značení a etiketyNebezpečný odpad


EUROCHEM PartnerPotřeby pro laboratoř

chemlines
Přihlášení uživatele
 
Email:
Heslo:
chemlines
Rychlé hledání
 
Hledat:
[Jméno (část), sumární vzorec,
CAS číslo, obor ... ]


EuroChem Group Portals © Copyright 2002-2016 WCONTACT, Tel. +420 257 310 542, email: info[at]eurochem.cz
www.eurochem.eu - www.eurochem.info - www.eurochem.cn - www.eurochem.cz - www.eurochem.sk