chemlinesMENU chemlines
chemlines EKOnoviny
+ Změny právních předpisů
+ Semináře, kurzy, školení
 - Uplynulé akce
+ Podniková ekologie
+ EMS ISO 14001
+ Z dalších serverů
chemlines Vzorová dokumentace
chemlines Příručka ekologa
+ A-Chemické látky a přípravky
+ B-Odpadové hospodářství
+ C-Využití a ochrana vod
+ D-Ochrana ovzduší
+ E-Integrovaná prevence
+ F-Nakládání s obaly
+ G-Environmentální management
+ Doprovodné informace (CD/ON-LINE)
+ Ekologický audit
chemlines ENVIreport
+ Zaslat ukázku
+ Povinnosti firem
chemlines Katalog firem
chemlines EKOinfo
+ Dokumenty ke stažení
+ Věstník MŽP
+ Chemické látky
+ Prevence havárií
+ Integrovaná prevence
+ Katalog odpadů
+ Užitečné odkazy
+ Legislativa ŽP
+ R věty
+ S věty
+ Výstražné symboly
+ H věty
+ P věty
chemlines O vydavateli
+ Inzerce v EKOnovinách
+ Registrace firmy
+ Odhlášení EKOnovin
+ Inzerce v EKOnovinách
+ Archiv
 - Slovo znalce
 - Odpady
 - Aktuality

 
Dotazy čtenářů

Dotaz č.13:

1. Specifikace dotazu:

Dobrý den,

Jsme zemědělská farma. Její vedoucí (zemědělský Ing.), měl oprávnění - autorizovanou osobu v chemických látkách. Po 5 letech mu oprávnění propadlo. Je ještě podle nového zákona o chem. látkách nutné mít pro svojí činnost a případně, kde by si toto oprávnění na autorizovanou osobu mohl obnovit.

Děkuji za odpověď

2. Zákonná úprava

zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví

Nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky
§ 44a
(8) Právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikání podle zvláštních právních předpisů smějí nakládat s nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky klasifikovanými jako vysoce toxické jen tehdy, jestliže nakládání s těmito chemickými látkami a chemickými přípravky mají zabezpečeno fyzickou osobou odborně způsobilou podle § 44b odst. 1, 2 nebo 7. Jednotlivé činnosti v rámci nakládání s těmito chemickými látkami a chemickými přípravky může vykonávat i zaměstnanec, kterého fyzická osoba odborně způsobilá prokazatelně zaškolila. Opakované proškolení se provádí nejméně jedenkrát za rok. O školení a proškolení musí být pořízen písemný záznam, který je právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání povinna uchovávat po dobu 3 let. Ustanovení tohoto odstavce se nevztahuje na provozování speciální ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace (§ 58).
(9) Fyzické osoby, které v rámci svého zaměstnání nebo přípravy na povolání nakládají s nebezpečnými chemickými látkami nebo přípravky klasifikovanými jako vysoce toxické, toxické, žíravé nebo karcinogenní označené R-větou 45 nebo 49, mutagenní označené R-větou 46 a toxické pro reprodukci označené R-větou 60 nebo 61, musí být prokazatelně seznámeny s nebezpečnými vlastnostmi chemických látek a chemických přípravků, se kterými nakládají, zásadami ochrany zdraví a životního prostředí před jejich škodlivými účinky a zásadami první předlékařské pomoci.
(10) Právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání je povinna vydat pro pracoviště, na němž se nakládá s nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky klasifikovanými jako vysoce toxické, toxické, žíravé nebo karcinogenní označené R-větou 45 nebo 49, mutagenní označené R-větou 46 a toxické pro reprodukci označené R-větou 60 nebo 61, písemná pravidla o bezpečnosti, ochraně zdraví a ochraně životního prostředí při práci s těmito chemickými látkami a chemickými přípravky. Pravidla musí být volně dostupná zaměstnancům na pracovišti a musí obsahovat zejména informace o nebezpečných vlastnostech chemických látek a chemických přípravků, se kterými zaměstnanci nakládají, pokyny pro bezpečnost, ochranu zdraví a ochranu životního prostředí, pokyny pro první předlékařskou pomoc a postup při nehodě. Text pravidel je právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání povinna projednat s orgánem ochrany veřejného zdraví příslušným podle místa činnosti.

3. Závěr

Pro upřesnění připomínáme, že právní úprava "autorizovaných" osob byla přesunuta z oblasti chemického zákona (dříve zákon č. 157/1998 Sb., nyní zákon č. 356/2003 Sb.) do oblasti zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví. V části Zákonná úprava jsou uvedeny základní povinnosti firem v oblasti přímého nakládání s chemickými látkami a přípravky (tj. "autorizace", školení pracovníků a písemná pravidla).
Z výše uvedeného vyplývá, že "autorizace" podle zákona č. 258/2000 Sb. již není nutná - pouze pokud by firma nakládala s látkami vysoce toxickými (T+), což je velmi málo pravděpodobné.

Více informací naleznete v publikaci Příručka podnikového ekologa


Dotaz č.12:

1. Specifikace dotazu:

Dobrý den,

prosím o zodpovězení dotazu k zákonu č.59/2006 Sb. V naší chromatografické laboratoři používáme k analýzám nebezpečnou látku vodík, který je v tlakové láhvi a jeho množství je při plné láhvi 0,36 kg tj. 0,00036 t. Ve smyslu § 4 odst. 2 zákona jsem zpracoval "Protokol o nezařazení objektu do skupiny A nebo B", neboť uvedené množství je menší než 2% množství nebezpečné látky uvedené v příloze č.1, v části 1, sloupci 1, tabulky I zákona. Nezávislý auditor mi tento způsob výpočtu napadl, neboť jsem prý nepoužil k výpočtu vzorec z části 2, N= atd. Postupoval jsem při zpracování protokolu správně nebo chybně?

Děkuji za odpověď

2. Zákonná úprava

zákon č. 59/2006 Sb.
§ 3
Podmínky zařazení objektu nebo zařízení do skupiny A nebo skupiny B
(1) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, která užívá objekt nebo zařízení, je povinna

a) zpracovat seznam, ve kterém je uveden druh, množství, klasifikace a fyzikální forma všech nebezpečných látek umístěných v objektu nebo zařízení (dále jen "seznam"),
b) na základě seznamu navrhnout zařazení objektu nebo zařízení do příslušné skupiny v případě, kdy množství nebezpečné látky umístěné v objektu nebo zařízení je stejné nebo větší, než je množství uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu v části 1 sloupci 1 tabulky I nebo tabulky II,
c) pokud je v objektu nebo zařízení umístěno více nebezpečných látek v množství menším, než je uvedeno v příloze č. 1 k tomuto zákonu v části 1 sloupci 1 tabulky I nebo tabulky II, provést součet poměrných množství umístěných nebezpečných látek podle vzorce uvedeného v příloze č. 1 k tomuto zákonu v části 2.


§ 4
Protokol o nezařazení

(1) Jestliže právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, která užívá objekt nebo zařízení, zjistí, že se na ni nevztahují povinnosti navrhnout zařazení objektu nebo zařízení do skupiny A nebo skupiny B, ale množství nebezpečné látky umístěné v objektu nebo zařízení je větší než 2 % množství nebezpečné látky uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu v části 1 sloupci 1 tabulky I nebo tabulky II, je povinna tuto skutečnost protokolárně zaznamenat, protokol včetně seznamu uložit pro účely předložení kontrolním orgánům (§ 33 a 34) a stejnopis protokolu včetně seznamu zaslat krajskému úřadu.
(2) Jestliže právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, která užívá objekt nebo zařízení, zjistí, že se na ni nevztahují povinnosti navrhnout zařazení objektu nebo zařízení do skupiny A nebo skupiny B, ale množství nebezpečné látky umístěné v objektu nebo zařízení je menší nebo rovno 2 % množství nebezpečné látky uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu v části 1 sloupci 1 tabulky I nebo tabulky II, je povinna tuto skutečnost protokolárně zaznamenat a protokol včetně seznamu uložit pro účely předložení kontrolním orgánům (§ 33 a 34).

Příloha č. 1 k zákonu č. 59/2006 Sb., část 2

Vzorec pro sčítání poměrného množství nebezpečných látek
1. U objektů a zařízení, ve kterých není přítomna žádná jednotlivá látka nebo přípravek v množství přesahujícím nebo rovnajícím se příslušným kvalifikačním množstvím se používá pravidlo pro zjištění, zda se na objekt nebo zařízení vztahují povinnosti provozovatele podle tohoto zákona (součtový vzorec).

2. Toto pravidlo se postupně použije pro vyhodnocení zdroje rizika souvisejícího s toxicitou, hořlavostí a ekologickou toxicitou

(a) pro sčítání látek a přípravků jmenovitě uvedených v Tabulce I a klasifikovaných jako toxické nebo vysoce toxické, spolu s látkami a přípravky uvedenými na řádcích 1 nebo 2 tabulky II;
(b) pro sčítání látek a přípravků jmenovitě uvedených v Tabulce I a klasifikovaných jako podporující hoření, výbušné, hořlavé, vysoce hořlavé nebo extrémně hořlavé, spolu s látkami a přípravky uvedenými na řádcích 3, 4, 5, 6, 7a, 7b nebo 8 tabulky II;
(c) pro sčítání látek a přípravků jmenovitě uvedených v Tabulce I a klasifikovaných jako nebezpečné pro životní prostředí R50 (včetně R50/53) nebo R51/53, spolu s látkami a přípravky uvedenými na řádcích 9(i) nebo 9(ii) Tabulky II;

Příslušná ustanovení tohoto zákona se uplatní, jestliže kterýkoliv ze součtů získaný pro (a), (b) nebo (c) je větší nebo se rovná 1.

3. Provozovatel zařadí objekt nebo zařízení do

a) skupiny A, jestliže je výsledek N roven nebo je větší než 1, při použití množství Q uvedeného ve sloupci 1 tabulky I nebo tabulky II,
b) skupiny B, jestliže je výsledek N roven nebo je větší než 1, při použití množství Q uvedeného ve sloupci 2 tabulky I nebo tabulky II.

3. Závěr

Z výše uvedeného vyplývá, že jste postupoval správně, ovšem za předpokladu, že se jiné nebezpečné látky u Vás nevyskytují. Pokud tomu tak je, je nutné pro výpočet skutečně použít součtový vzorec. Součtový vzorec se postupně použije pro vyhodnocení zdroje rizika souvisejícího s toxicitou, hořlavostí a ekologickou toxicitou - viz bod 2 v části 2 přílohy č. 1 zákona.

Více informací naleznete v publikaci Příručka podnikového ekologa


Dotaz č.11:

1. Specifikace dotazu:

Dobrý den,

jsme vlastníky a uživateli studny s povoleným odběrem vody vyšším než 6 000 m3 za rok. Odběry vody měříme vodoměrem a dosahují méně než 6 000 m3 za rok (2 800 m3) (1.600 m3) Jedná se o zdroje na jednom kat. území. Musíme platit zálohy, když výsledný odběr nedosahuje 6 000 m3. Děkuji za odpověď

2. Zákonná úprava

Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách

§ 88 Poplatek za odebrané množství podzemní vody
(1) Oprávněný, který má povolení k odběru podzemní vody [§ 8 odst. 1 písm. b) bod 1 a § 8 odst. 2] (dále jen "odběratel"), je za podmínek stanovených tímto zákonem povinen platit za skutečné množství odebrané podzemní vody podle účelu odběru vody. V případě, že oprávněný umožnil výkon svého povolení k nakládání s vodami podle § 11 odst. 3 provozovateli vodovodu pro veřejnou potřebu10a) tím, že na něj výkon povolení smluvně převedl36a) a tento provozovatel oznámil svůj název, sídlo a identifikační číslo České inspekci životního prostředí, považuje se za odběratele tento provozovatel vodovodu pro veřejnou potřebu. Poplatek se platí za kalendářní rok a jeho sazby v Kč/m3 jsou uvedeny v příloze č. 2 k tomuto zákonu.
(2) Poplatek se neplatí za skutečný odběr podzemní vody z jednoho vodního zdroje menší nebo rovný 6 000 m3 za kalendářní rok nebo menší nebo rovný 500 m3 v každém měsíci kalendářního roku, dále za odběry povolené k účelu získání tepelné energie, za odběry vody ke snížení znečištění podzemních vod, za odběry vody ke snižování jejich hladiny a za odběry vody sloužící hydraulické ochraně podzemních vod před znečištěním.
(3) Odebírá-li odběratel podzemní vodu z vodního zdroje na více místech území jedné obce, pro účely zpoplatnění se odebrané množství vody sčítá.
(4) Vybírání a vymáhání poplatku vykonávají celní úřady místně příslušné podle sídla nebo bydliště jednotlivých odběratelů na základě výměrů vydaných Českou inspekcí životního prostředí; přitom postupují podle právního předpisu upravujícího správu daní a poplatků, pokud tento zákon nestanoví jinak.
(5) Pro stanovení výše záloh poplatku pro následující kalendářní rok je odběratel povinen zpracovat poplatkové hlášení, ve kterém sdělí svoje identifikační údaje podle právního předpisu upravujícího správu daní a poplatků a uvede skutečnosti rozhodné k výpočtu zálohy, zejména údaje o povoleném množství odběru podzemních vod v členění podle odběrů podzemních vod podle jednotlivých povolení a účelu jejich použití. V poplatkovém hlášení vypočte odběratel výši záloh poplatku pro následující kalendářní rok a předloží jej České inspekci životního prostředí do 15. října běžného roku. Vzor poplatkového hlášení stanoví Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství vyhláškou (vyhláška č. 125/2004 Sb., kterou se stanoví vzor poplatkového hlášení a vzor poplatkového přiznání pro účely výpočtu poplatku za odebrané množství podzemní vody).
(6) Roční výši zálohy poplatku v poplatkovém hlášení vypočte odběratel vynásobením příslušné sazby poplatku povoleným ročním odběrem podzemní vody v m3.
(7) Česká inspekce životního prostředí na podkladě poplatkového hlášení a ověření údajů rozhodných pro výpočet záloh poplatku rozhodne o výši zálohy a výši čtvrtletních nebo měsíčních splátek zálohovým výměrem, který doručí odběrateli a celnímu úřadu místně příslušnému sídlu nebo bydlišti odběratele do 15. prosince běžného roku. Opravný prostředek proti zálohovému výměru nemá odkladný účinek.
(8) V zálohovém výměru Česká inspekce životního prostředí stanoví rovnoměrné čtvrtletní zálohy, pokud se jejich souhrnná výše rovná nebo je nižší než 300 000 Kč, nebo rovnoměrné měsíční zálohy, pokud jejich souhrnná výše je vyšší než 300 000 Kč. Měsíční zálohy je odběratel povinen zaplatit nejpozději do 25. dne kalendářního měsíce, za který byla záloha vyměřena. Čtvrtletní zálohy je odběratel povinen zaplatit nejpozději do 25. dne posledního měsíce kalendářního čtvrtletí, za které byla záloha vyměřena.

3. Závěr

Z výše uvedeného výtahu vyplývají, že výše záloh se odvíjí od množství uvedeného v povolení k odběru podzemních vod. Nezáleží na tom, zda-li je zdroj využíván méně, než je povoleno. Pokud byste chtěli platit nižší zálohy, je možné pouze požádat o změnu povoleného množství v povolení. Můžete ještě zkusit prodiskutovat poplatkové hlášení s Českou inspekcí životného prostředí a na základě minulých odběrů se pokusit s nimi dohodnout na upravené výši zálohového výměru. Podle našich zkušeností však ČIŽP vydává výměry na základě hodnot z povolení.

Více informací naleznete v publikaci Příručka podnikového ekologa


Dotaz č.10:

1. Specifikace dotazu:

Dobrý den,

vedu evidenci odpadového hospodářství v menší stavební firmě. Mám ekonomické vzdělání, proto nerozumím spoustě odborných výrazů z této oblasti. Evidenci vedu v programu INISOFT. Tento program po mě vyžaduje zařazení odpadů do seznamu povolených odpadů. Není mi zcela jasné, co přesně se tím myslí a nikde jsem při čtení zákonů, vyhlášek a různých specializovaných stránek na to nepřišla.
Při nakládání s nebezpečným odpadem je mi to celkem jasné - tady je Žádost o souhlas k nakládání s nebezpečnými odpady. Ale co s ostatními odpady. Musím mít také nějaké povolení. Program mi nabízí Žádost o udělení souhlasu k upuštění od třídění a odděleného shromažďování odpadů. Musím mít tento souhlas ke všem ostatním odpadům, které se ve firmě zlikvidovali, i když se například předaly přímo ze stavby nebo sídla společnosti do firmy oprávněné k likvidaci odpadů a nebyly nikde shromažďovány?

Děkuji za odpověď

2. Zákonná úprava

Zákon č. 477/2001 Sb., o odpadech

§ 5 Zařazování odpadu podle Katalogu odpadů
(1) Původce a oprávněná osoba jsou povinni pro účely nakládání s odpadem odpad zařadit podle Katalogu odpadů, který Ministerstvo životního prostředí (dále jen "ministerstvo") vydá prováděcím právním předpisem.
(2) V případech, kdy nelze odpad jednoznačně zařadit podle Katalogu odpadů, zařadí odpad ministerstvo na návrh příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností. Na toto řízení se nevztahuje správní řád.

Katalog odpadů je vydán ve vyhlášce č. 381/2001 Sb.

§ 6 Zařazování odpadu podle kategorií
(1) Původce a oprávněná osoba jsou povinni pro účely nakládání s odpadem zařadit odpad do kategorie nebezpečný, je-li
a) uveden v Seznamu nebezpečných odpadů uvedeném v prováděcím právním předpise, nebo
b) smíšen nebo znečištěn některou ze složek uvedených v Seznamu složek, které činí odpad nebezpečným, uvedeném v příloze č. 5 k tomuto zákonu, nebo
c) smíšen nebo znečištěn některým z odpadů uvedených v Seznamu nebezpečných odpadů uvedeném v prováděcím právním předpise.

Seznam nebezpečných odpadů je uveden ve vyhlášce č. 381/2001 Sb.

§ 16 Povinnosti původců odpadů

(1) Původce odpadů je povinen
a) odpady zařazovat podle druhů a kategorií podle § 5 a 6,
g) vést průběžnou evidenci o odpadech a způsobech nakládání s nimi, ohlašovat odpady a zasílat příslušnému správnímu úřadu další údaje v rozsahu stanoveném tímto zákonem a prováděcím právním předpisem včetně evidencí a ohlašování PCB a zařízení obsahujících PCB a podléhajících evidenci vymezených v § 26. Tuto evidenci archivovat po dobu stanovenou tímto zákonem nebo prováděcím právním předpisem,

§ 39 Evidence a ohlašování odpadů, zařízení k nakládání s odpady, shromažďovacích a sběrových míst, skladů odpadů, PCB, zařízení obsahujících PCB a odpadů PCB
(1) Původci odpadů a oprávněné osoby, které nakládají s odpady, jsou povinni vést průběžnou evidenci o odpadech a způsobech nakládání s odpady. Evidence se vede za každou samostatnou provozovnu a za každý druh odpadu samostatně. Způsob vedení evidence pro jednotlivé druhy odpadů stanoví prováděcí právní předpis.

Vyhláška č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady:

§ 21 Způsob vedení průběžné evidence odpadů
(1) Původci odpadů a oprávněné osoby, které nakládají s odpady, vedou průběžnou evidenci o odpadech a způsobech nakládání s nimi za odpady vlastní a za odpady převzaté, a to za každou samostatnou provozovnu a za každý druh odpadu zvlášť. Tato průběžná evidence obsahuje:
a) množství vzniklého odpadu (název, katalogové číslo a kategorie odpadu),
b) způsob naložení s odpadem (využití nebo odstranění vlastními prostředky, předání k využití nebo odstranění jiné oprávněné osobě), přitom lze použít kódy z tabulky č. 1 přílohy č. 20,
c) množství předaného odpadu k dalšímu využití nebo odstranění a identifikační údaje oprávněných osob, kterým byl odpad předán, (IČ, název provozovny, adresa provozovny, kód ORP (SOP) a IČZÚJ provozovny, je-li oprávněnou osobou právnická osoba; jméno a příjmení, obchodní firma, bydliště a místo podnikání, liší-li se od bydliště, je-li oprávněnou osobou fyzická osoba; identifikační číslo oprávněné osoby, bylo-li přiděleno),
d) množství přijatého odpadu (název, katalogové číslo a kategorie odpadu) a identifikační údaje původce nebo oprávněných osob, od nichž byl odpad přijat, včetně identifikačních údajů fyzických osob, od nichž byl přijat některý z odpadů uvedených v § 8 odst. 2, (obchodní firma nebo název, právní forma a sídlo, je-li oprávněnou osobou právnická osoba; jméno a příjmení, obchodní firma, bydliště a místo podnikání, liší-li se od bydliště, je-li oprávněnou osobou fyzická osoba; identifikační číslo oprávněné osoby, bylo-li přiděleno),
e) datum a číslo zápisu, jméno a příjmení osoby odpovědné za vedení evidence.
(2) Průběžná evidence odpadů se vede při každé jednotlivé produkci odpadů. Za jednotlivou produkci se považuje naplnění shromažďovacího nebo sběrového prostředku nebo převzetí odpadu od původce nebo oprávněné osoby nebo předání odpadu jiné oprávněné osobě. V případech, kdy se jedná o nepřetržitý vznik odpadů, vede se průběžná evidence v týdenních intervalech; při periodickém svozu komunálního odpadu v měsíčních intervalech.

3. Závěr

Z výše uvedených výtahů vyplývají základní požadavky na vedení evidence odpadů.
1. Nejprve je nutné provést zařazení odpadu podle Katalogu odpadů - vyhláška č. 381/2001 Sb.
2. Po té je nutné posoudit, zda má odpad nebezpečné vlastnosti a na základě toho zařadit odpad do kategorií "nebezpečný" či "ostatní" - viz § 6 zákona.
3. Nyní již vedete evidenci takto zařazených odpadů. Žádný "Seznam povolených odpadů" neexistuje, závazné jsou pouze seznamy ve vyhlášce č. 381/2001 Sb. A tyto seznamy jsou pravděpodobně programem INISOFT myšleny.
4. Poznámka k žádostem: souhlas k nakládání musíte mít pouze pro nebezpečné odpady, pro ostatní odpady není žádný souhlas vyžadován. O souhlas k upuštění od třídění si můžete požádat, pokud potřebujete některé druhy odpadů shromažďovat společně.

Podrobnosti k zařazování odpadů do jednotlivých skupin a kategorií naleznete v naší publikaci Příručka podnikového ekologa v části B, kapitola 4.1


Dotaz č.9:

1. Specifikace dotazu:

Dobrý den,

již delší dobu se potýkám s prolínajícími se zákony o odpadech a obalech. Prosím o jasnou odpověď na dva spolu související dotazy.
Vztahují se na naši společnost povinně ustanovení zákona o obalech (a která?) a můžeme využít jeho §15a pro občasný nákup výrobků ve třetích zemích (jak je myšlena podmínka o výši obratu?)?
Jsme akciová společnost, která opravuje kolejovou dopravní techniku (vagony, lokomotivy, tramvaje,...). Některé komponenty k provedení opravy musíme nakupovat v zahraničí. Tím pádem se jedná o nákup baleného výrobku v zahraničí, který použijeme pro svou vlastní potřebu v našem areálu na území ČR a zbude nám z něj obal. Nakupujeme v zemích EU, avšak občas, i když minimálně, musíme nakoupit i ve třetích zemích, tedy mimo EU.

Děkuji za odpověď

2. Zákonná úprava

Zákon č. 477/2001 Sb., o obalech

§ 2 Základní pojmy:

uvedení obalu na trh: okamžik, kdy je obal, bez ohledu na to, zda samostatně nebo spolu s výrobkem, v České republice poprvé úplatně nebo bezúplatně předán nebo nabídnut k předání za účelem distribuce nebo používání nebo kdy jsou k němu poprvé převedena vlastnická práva; za uvedení obalu na trh se považuje též přeshraniční přeprava obalu nebo baleného výrobku z jiného členského státu Evropské unie do České republiky nebo dovoz obalu nebo baleného výrobku, s výjimkou propuštění do režimu aktivního zušlechťovacího styku nebo do režimu dočasného použití7) v případě, že po ukončení tohoto režimu budou obaly nebo balené výrobky z České republiky vyvezeny v plném rozsahu do zahraničí;

dovoz obalu nebo baleného výrobku: propuštění ze státu, který není členem Evropské unie, na území České republiky do celního režimu volného oběhu, do režimu aktivního zušlechťovacího styku, do režimu dočasného použití nebo do režimu přepracování pod celním dohledem;7)

průmyslový obal: obal určený výhradně k balení výrobku určeného výhradně pro jiného konečného uživatele,

jiný konečný uživatel: podnikající fyzická nebo právnická osoba, která nakupuje obaly nebo balené výrobky pro svoji podnikatelskou činnost a neuvádí je dále do oběhu,

§ 15a
(1) Osoby, které uvádějí na trh nebo do oběhu obaly, nemusí plnit povinnosti uvedené v § 10 až 15, pokud splňují podmínku, že
a) celkové množství obalů jimi uvedených na trh nebo do oběhu za kalendářní rok nepřekročí 300 kg a zároveň
b) jejich roční obrat nepřekročí 4 500 000 Kč.
(2) Osoba, která využije výjimky podle odstavce 1, je povinna zajistit splnění povinností podle § 10 až 15 neprodleně poté, co se stane zřejmým, že podmínky podle odstavce 1 nebudou v daném kalendářním roce splněny.
(3) Osoba, která užívá výjimky podle odstavce 1, je povinna na požádání prokázat splnění podmínek uvedených v odstavci 1 kontrolním orgánům uvedeným v § 31.
(4) Na osobu, která neprokáže splnění podmínek uvedených v odstavci 1 pro určité období, je nahlíženo jako na osobu, která v tomto období měla veškeré povinnosti uvedené v § 10 až 15.

3. Závěr
Z výše uvedených výkladů jednotlivých pojmů vyplývá, že jste povinnou osobou z důvodu uvádění obalů na trh. Uvádění obalů na trh provádíte jejich "dovozem", ať už v rámci příhraniční přepravy - tj. z EU nebo dovozem z ostatních zemí.

Aby se tedy na Vás vztahoval § 15a zákona musíte prokázat splnění těchto podmínek:
a) hmotnost obalů Vámi uvedených na trh (tj. veškeré "dovozy") musí být nižší než 300 kg za rok a zároveň
b) obrat Vaší společnosti (celkový) musí být nižší než 4,5 mil. Kč ročně.

Pokud byste tedy splnili tyto podmínky, nevztahovali by se na Vás povinnosti v § 10-15. Ostatní povinnosti osob uvádějících obaly na trh, tj. § 3-9 se na Vás přiměřeně vztahují.

Více informací naleznete v publikaci Příručka podnikového ekologa


Dotaz č.8:

1. Specifikace dotazu:

Dobrý den,
jsme firma, která vyráběla výstředníkové lisy. Podle pomůcky na stránkách MŽP jsem došla k závěru, že bychom se měli zapsat do registru pro zpětný odběr. Musíme se přihlásit i v případě, že tato zařízení už vyrábět nebudeme a snažíme se doprodat pouze skladové zásoby v počtu asi 6ks?
Děkuji za odpověď

2. Zákonná úprava

Zákon č. 185/2001 Sb. o odpadech a o změně některých dalších zákonů

Vyhláška č. 352/2005 Sb., o nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 352/2005 Sb.

Elektrozařízení vyjmutá ze skupin elektrozařízení uvedených v příloze č. 7 zákona
1. Výrobky, pro které není elektrický proud hlavním zdrojem energie např. plynový hořák s el. ovládáním, s výjimkou elektrických nebo elektronických součástí např. termostat, které mohou být z výrobku vyčleněny.
2. Výrobky, pro které elektronické součásti nejsou nezbytně nutné pro splnění jejich základní funkce, např. blahopřání, mluvící hračka.
3. Zařízení s elektrickými a elektronickými součástkami, které jsou stálou součástí jiného celku např. autorádio, osvětlení v letadle.
4. Velké stacionární průmyslové nástroje tj. stroje nebo systémy sestavené kombinací jednotlivých zařízení nebo systémů za účelem společného provozu v jednom celku a ke specifickému účelu.
5. Zařízení určená výlučně pro obranu státu, splňující definici elektrozařízení***
6. Lékařské přístroje, které jsou implantované nebo infikované.
7. Běžné, přímo žhavené žárovky a svítidla pro zářivky z domácností.

3. Závěr
Výstředníkové lisy jsou svou charakteristikou velké stacionární průmyslové nástroje a proto nejsou elektrozařízením ve smyslu zákona č.185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o odpadech").

Vztahuje se na ně výjimka v bodě 4 přílohy č.1 k vyhlášce č.352/2005 Sb., o nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady.
Proto se na Vás nevztahují povinnosti výrobce elektrozařízení vyplývající ze zákona o odpadech a jeho prováděcích předpisů a nemusíte podávat návrh na zápis do Seznamu výrobců elektrozařízení.

Více informací naleznete v publikaci Příručka podnikového ekologa


Dotaz č.7:

1. Specifikace dotazu:

Dobrý den,
Chci se Vás dotázat, zdá mám do výpočtu poplatku za znečištění odpadních vod vzít všechny výsledky rozborů (celkem jich bylo pět, z toho jeden byl opakovaný, protože výsledek rozboru byl zjevně nekonzistentní, způsobený nejspíše z důvodu chybného odběru vzorku) nebo pouze povinné čtyři stanovené vodoprávním rozhodnutím, ze vzorků odebíraných pravidelně v roce, nejdříve po třech měsících. Překročení bylo v 1. čtvrtletí u kadmia a to 18,5 mg /l a opakovaný rozbor obsahoval 0,0048 mg/ l. Průměr je 3,8 mg/l ze všech výsledků, nebo 0,13 mg/l bez nekonzistentního rozboru, který byl opakován po oznámení výsledku prvního rozboru.
Děkuji za odpověď

2. Zákonná úprava

Nařízení vlády č. 61/2003 Sb. o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech

§ 7
Dodržení emisních limitů
(1) Emisní standardy "p" uvedené v tabulce 1a v příloze č. 1 k tomuto nařízení, emisní standardy uvedené v tabulkách 2a, 2b a 3 v příloze č. 1 k tomuto nařízení a emisní limity podle nich stanovené vodoprávním úřadem v povolení k vypouštění odpadních vod se považují za dodržené, jestliže míra jejich překročení nepřesáhne hodnoty uvedené v příloze č. 5 k tomuto nařízení.

(2) Emisní standardy "m" uvedené v tabulce 1a v příloze č. 1 k tomuto nařízení a emisní limity "m" stanovené vodoprávním úřadem v povolení k vypouštění odpadních vod jsou nepřekročitelnými hodnotami.

(5) Emisní limit stanovený jako minimální účinnost čištění je dodržen, jestliže počet negativních výsledků nepřekročí počet uvedený v příloze č. 5 k tomuto nařízení.

Příloha č. 5
Přípustný počet vzorků nesplňujících statisticky formulované limity ("p") ve vypouštěných odpadních vodách v období posledních 12 měsíců:
Při stanoveném počtu vzorků 4 - 7 je přípustný počet nevyhovujících vzorků 1.

3. Závěr

Z výše uvedeného vyplývá, že při stanoveném počtu vzorků 4 je možné jeden vzorek vyřadit jako nevyhovující (v případě, že je překročen limit "p", limit "m" je nepřekročitelný). Takže by nepoužili pouze 3 vzorky a náhradní 5. se nemusel odebírat.
Pokud jste tedy měli jeden vzorek nevyhovující i v limitu "m", došlo k překročení emisního limitu. Vyřadit tento vzorek jako nevyhovující podle § 7 nelze. Vyřadit nevyhovující vzorek by šlo snad jen z důvodu prokázaného chybného odběru vzorku. Pokud jste měření opakovali z důvodu chyby při odběru, máte tedy 4 platné vzorky. Pro výpočet použijte tyto čtyři a chybný vzorek vyřaďte.

Více informací naleznete v publikaci Příručka podnikového ekologa

 


Dotaz č.6:

1. Specifikace dotazu:

Dobrý den,
chci se zeptat, kolik by stálo naši společnost zřízení skládky litinového odpadu tak, aby skládka byla schopna pojmout 2-3 tis. tun tohoto odpadu. Je třeba integrované povolení na skládku? Co je potřeba k vyřízení?

Děkuji
Řezníčková, Slezský kámen a.s.

2. Zákonná úprava

Zákon č. 76/2002 Sb. o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování

§ 2 Základní pojmy
a) zařízením technická jednotka a technologická jednotka uvedená v příloze č. 1 k tomuto zákonu nebo soubor souvisejících technických a technologických jednotek nacházejících se v jednom provozu, jestliže alespoň jedna tato jednotka je uvedena v příloze č. 1 k tomuto zákonu a nejde-li o jednotky používané k výzkumu, vývoji a zkoušení nových výrobků a procesů; za zařízení se považují i další technické jednotky a technologické jednotky nebo jejich soubor neuvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu, jestliže provozovatel zařízení pro ně požádá o vydání integrovaného povolení,

§ 16 Základní povinnosti provozovatele zařízení
(2) Provozovatel zařízení nesmí bez platného integrovaného povolení zařízení provozovat. Tím nejsou dotčena ustanovení § 42 až 44.

§ 42 Přechodná ustanovení
Provozovatel zařízení, pro které podal žádost o stavební povolení podle zvláštního právního předpisu /24/ do 30. října 1999 a které uvedl do provozu do 30. října 2000, pokud má v úmyslu provozovat toto zařízení po 30. říjnu 2007, je povinen mít integrované povolení k tomuto datu.

Příloha č. 1 k zákonu č. 76/2002 Sb.
Kategorie zařízení - Nakládání s odpady

5.1. Zařízení na odstraňování nebo využívání nebezpečného odpadu a zařízení k nakládání s odpadními oleji, vždy o kapacitě větší než 10 t denně.
5.2. Zařízení na spalování komunálního odpadu o kapacitě větší než 3 t za hodinu.
5.3. Zařízení na zneškodňování odpadu neklasifikovaného jako nebezpečný odpad o kapacitě větší než 50 t denně.
5.4. Skládky, které přijímají více než 10 t denně nebo mají celkovou kapacitu větší než 25 000 t, s výjimkou skládek inertního odpadu.

3. Závěr

Bohužel, výstavbou skládek se naše společnost nezabývá. V kalkulaci nákladů na zřízení skládky odpadů Vám doporučujeme obrátit se na odborné firmy zabývající se skládkováním. Pro základní představu naleznete podmínky skladování v zákoně o odpadech č. 185/2001 Sb. § 21, ve vyhlášce č. 294/2005 Sb. a v příslušných normách (ČSN 83 8030 Skládkování odpadů - Základní podmínky pro navrhování a výstavbu skládek, ČSN 83 8032 Skládkování odpadů - Těsnění skládek, ČSN 83 8033 Skládkování odpadů - Nakládání s průsakovými vodami ze skládek, ČSN 83 8034 Skládkování odpadů - odplynění skládek, ČSN 83 8035 Skládkování odpadů - Uzavírání a rekultivace skládek a ČSN 83 8036 Skládkování odpadů - Monitorování skládek.).
K druhé části dotazu - integrované povolení. Z výše uvedené zákonné úpravy vyplývá, že se na tuto skládku nebude vztahovat povinnost integrovaného povolení. Z Vašeho dotazu nevyplývá, zda množství 2-3 tisíce tun je denní nebo roční kapacita. Limit pro skládky je 10 tun denně nebo 25 000 tun ročně. Tyto limity nejsou překročeny. Dále, na skládky inertních odpadů se povinnost integrovaného povolení nevztahuje.

Více informací naleznete v publikaci Příručka podnikového ekologa


Dotaz č.4:

1. Specifikace dotazu:

Dobrý den,
chtěl bych se zeptat na vzniklý odpad, který se vrací zpět dodavateli, zda jej musím evidovat v ročním hlášení o odpadech. Např. baterie AAA po vybití vrátím zpět do obchodu vlastně jako nebezpečný odpad, nebo motorový olej atd.

Rous firemní ekolog
rous@siwe.cz

2. Zákonná úprava

Zákon č. 185/2001 Sb. o odpadech

§ 38
(1) Povinnost zpětného odběru se vztahuje na
a) oleje jiné než surové minerální oleje a surové oleje z živičných nerostů, přípravky jinde neuvedené ani nezahrnuté obsahující nejméně 70 % hmotnostních olejů, jsou-li tyto oleje podstatnou složkou těchto přípravků,
b) elektrické akumulátory,
c) galvanické články a baterie,
d) výbojky a zářivky,
e) pneumatiky,
f) elektrozařízení pocházející z domácností [§ 37g písm. f)].

(3) Povinnost zajistit zpětný odběr použitých výrobků nabídnutých ke zpětnému odběru má právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání, která výrobky uvedené v odstavci 1 vyrábí nebo uvádí na trh v České republice výrobky zahraničního výrobce, (dále jen "povinná osoba"), a to bez ohledu na výrobní značku a do výše, které za vykazované období stanovené podle odstavce 10 vyrobí nebo doveze. Na zpětný odběr elektrozařízení pocházejícího z domácností se vztahuje § 37n.

(8) Zpětně odebraný výrobek se stává odpadem ve chvíli předání osobě oprávněné k jeho využití nebo odstranění.

(10) Povinná osoba je povinna zpracovávat roční zprávu o plnění povinnosti zpětného odběru za uplynulý kalendářní rok v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem a tuto zprávu každoročně zasílat MŽP do 31. března.

Vyhláška č. 237/2002 Sb. o podrobnostech způsobu provedení zpětného odběru některých výrobků

§ 1
(2) Zpětným odběrem se rozumí odebírání použitých výrobků povinnými osobami od spotřebitelů bez nároku na úplatu za účelem jejich využití nebo odstranění.

(3) Zpětný odběr se nevztahuje na výrobky, se kterými bylo nakládáno jako s odpadem již před jejich předáním povinné osobě.

(4) Na nakládání s odpady, které se ze zpětně odebraných použitých výrobků podle odstavce 1 staly předáním provozovateli zařízení k jejich využití nebo odstranění, se vztahují povinnosti stanovené v zákoně a prováděcích právních předpisech k němu.

3. Závěr

Z výše uvedeného vyplývá, že výrobky vrácené v rámci zpětného odběru nejsou odpadem podle zákona o odpadech a tak nepodléhají evidenci o produkci odpadů a ani se neobjevují v ročním hlášení o produkci odpadů. Naopak, pokud budete tyto odevzdané výrobky evidovat jako odpad, porušujete závažně zákon, protože předáváte odpad osobě, které není osobou oprávněnou (prodejce, který provádí zpětný odběr není zařízením na sběr, využití nebo odstranění odpadu). Zpětně odebraný výrobek se stává odpadem v okamžiku předání osobě oprávněné k jeho využití nebo odstranění. Tzn. ve chvíli, kdy prodejce předává výrobky "odpadové firmě".
Přesto doporučujeme vyžadovat potvrzení o předání výrobků v rámci zpětného odběru a vést si podružnou evidenci pro vlastní potřebu.

Více informací naleznete v publikaci Příručka podnikového ekologa


Dotaz č.3:

1. Specifikace dotazu:

Naše společnost se zabývala výrobou horkovzdušných kamen, která spalovala odpadní oleje. Po změně zákona (zákon č. 86/2002 Sb. o ovzduší - pozn. redakce) jsme výrobu museli přerušit. Zajímalo by mě, zda je rostlinný olej ( řepkový ) uznán jako palivo nebo topný olej a zda (pokud kamna projdou testy zkušebního ústavu) by bylo možné získat na to certifikát.

2. Zákonná úprava

Zákon č.86/2002 Sb. o ovzduší

§ 18 Spalování odpadu a odpadních olejů
(1) Odpad podle zvláštního právního předpisu /7/ včetně odpadních olejů podle tohoto právního předpisu /7/ může být provozovateli spalován nebo spoluspalován jen ve spalovnách odpadů nebo ve zvláště velkých nebo velkých stacionárních zdrojích povolených pro spoluspalování odpadu příslušným orgánem ochrany ovzduší podle § 17 odst. 2 písm. c) nebo f).

Poznámka /7/ odkazuje na zákon o odpadech a definici odpadních olejů:

odpadní oleje: jakékoliv minerální nebo syntetické mazací nebo průmyslové oleje, které se staly nevhodnými pro použití, pro které byly původně zamýšleny, zejména upotřebené oleje ze spalovacích motorů a převodové oleje a rovněž minerální nebo syntetické mazací oleje, oleje pro turbíny a hydraulické oleje (§ 28 zákona č.185/2001Sb. o odpadech)

Vyhláška č. 357/2002 Sb., kterou se stanoví požadavky na kvalitu paliv z hlediska ochrany ovzduší

§ 2
Pro účely této vyhlášky se rozumí
a) palivem - tuhý, kapalný nebo plynný hořlavý materiál určený ke spalování ve zdrojích znečišťování za účelem získání jeho energetického obsahu, který splňuje požadavky stanovené touto vyhláškou. S výjimkou rostlinných materiálů splňujících požadavky stanovené v § 3 odst. 2 písm. e) a f) není palivem odpad podle zvláštního právního předpisu, /4/
b) alternativním palivem - směs spalitelných materiálů přírodního nebo umělého původu bez nebezpečných vlastností uvedených pod kódy H1, H4 až H14 v příloze č. 2 zvláštního právního předpisu. /4/ Skutečné složení alternativního paliva se ověřuje autorizovanou zkušebnou. /5/ Vlastnosti produktů spálení (plynných odpadních plynů a tuhých zbytků) jsou ověřovány autorizovanou osobou podle § 15 zákona na konkrétním zařízení zdroje znečišťování,

§ 3
Druhy paliv
(3) Za kapalná paliva se považují
a) kapalné produkty zpracování zemního plynu,
b) plynový olej,
c) střední olej,
d) těžký topný olej,
e) methanol nebo ethanol a jiné čisté kapalné uhlovodíky,
f) kapalné produkty zpracování uhlí, ropy a oleje,
g) alternativní palivo.

3. Závěr

Podle našeho názoru zákon o ovzduší nebrání výrobě kamen na řepkové nebo jiné topné oleje (paliva). Zákon pouze zakazuje spalování odpadních olejů v malých a středních zdrojích.

Úpravu, zda materiál je palivem z hlediska zákona o ovzduší řeší vyhláška č. 357/2002 Sb., kterou se stanoví požadavky na kvalitu paliv z hlediska ochrany ovzduší. Doporučujeme Vám obrátit se na výrobce řepkového oleje s žádostí o stanovisko (a příslušné doklady), že řepkový olej je palivo určené ke spalování ve spalovacích zdrojích.

Více informací naleznete v publikaci Příručka podnikového ekologa


Dotaz č.2:

1. Specifikace dotazu:

Prosím Vás o radu týkající se vedení evidence nebezpečných látek. Týká se průběžné vedení evidence nebezpečných látek také nebezpečných látek, které jsou obsaženy v minimálním množství v přípravku neklasifikovaného jako nebezpečný dle zákona 356/2003 Sb. a tudíž nemají vliv na klasifikaci přípravku?

2. Zákonná úprava

Základní pojmy vztahující se k dotazu:

Dovoz: je pro účely zákona propuštění látky nebo přípravku ze země mimo Evropských společenství na území České republiky do celního režimu volného oběhu, uskladňování v celním skladu, aktivního zušlechťovacího styku, přepracování pod celním dohledem nebo dočasného použití.

Dovozce: je pro účely zákona osoba, která v době dovozu látky nebo přípravku na území České republiky je jejím příjemcem.

Chemické látky (dále jen "látky") jsou chemické prvky a jejich sloučeniny v přírodním stavu nebo získané výrobním postupem včetně případných přísad nezbytných pro uchování jejich stability a jakýchkoliv nečistot vznikajících ve výrobním procesu, s výjimkou rozpouštědel, která mohou být z látek oddělena bez změny jejich složení nebo ovlivnění jejich stability.

Chemické přípravky (dále jen "přípravky") jsou směsi nebo roztoky složené ze 2 nebo více látek.

Klasifikace je postup zjišťování nebezpečných vlastností látky nebo přípravku, hodnocení zjištěných vlastností a následné zařazení takové látky nebo přípravku do jednotlivých skupin nebezpečnosti.

Nebezpečná látka látka, která má jednu nebo více nebezpečných vlastností, pro kterou je klasifikovaná podle § 2 odst. 5 zákona.

Nebezpečný přípravek přípravek, který má jednu nebo více nebezpečných vlastností, pro kterou je klasifikovaný podle § 2 odst. 5 zákona.

První distributor: je pro účely zákona distributor, který jako první uvádí do oběhu látku nebo přípravek, které byly vyrobeny nebo dovezeny na území jiné členské země Evropských společenství.

Uvedení do oběhu: je pro účely zákona úplatné nebo bezúplatné předání látek nebo přípravků jiné osobě v České republice po jejich uvedení na trh nebo po jejich nabytí prvním distributorem.

Uvedení na trh v České republice (dále jen "uvedení na trh"): je pro účely zákona každé úplatné nebo bezúplatné předání látky nebo přípravku v České republice jejich výrobcem. Za uvedení na trh se považuje též dovoz látky nebo přípravku.

Uvedení na trh v Evropských společenstvích: je pro účely zákona uvedení na trh a uvedení na trh v jiné členské zemi Evropských společenství, přičemž uvedením na trh v jiné členské zemi Evropských společenství je každé úplatné nebo bezúplatné předání látky nebo přípravku na území jiné členské země Evropských společenství jejich výrobcem a dovoz látek a přípravků na území jiné členské země Evropských společenství.

Zákon č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a přípravcích:

§ 28
(12) Osoba, která vyrábí nebo dováží nebezpečné látky samotné nebo obsažené v přípravcích klasifikované podle § 2 odst. 5 a nepodléhající povinnosti registrace podle hlavy III tohoto zákona, je povinna pro potřeby oznamování vést jejich evidenci. Souhrnná evidence látek podle věty prvé za kalendářní rok se uchovává po dobu 5 let.

Vyhláška č. 220/2004 Sb., kterou se stanoví náležitosti oznamování nebezpečných chemických látek a vedení jejich evidence

§ 1
Výrobce nebo dovozce nebezpečné chemické látky (dále jen "látka") uváděné na trh samostatně nebo jako součást chemického přípravku (dále jen "přípravek") v koncentraci vyšší, než je uvedeno v příloze č. 1 zákona (viz tabulka), vede její evidenci podle přílohy č. 1 této vyhlášky. Evidence látky nebo přípravku se vede pro každou látku nebo přípravek odděleně a pro každou provozovnu výrobce nebo dovozce zvlášť.

Tabulka č. 1: Minimální koncentrace nebezpečných látek, které se berou v úvahu při klasifikaci látek a přípravků.


Koncentrace, která se bere v úvahu pro
 Kategorie nebezpečnosti látky
  
plynné přípravky % objemová
látky a přípravky jiné než plynné % hmotnostní
 Vysoce toxické
  
0,02
0,1
 Toxické
  
0,02
0,1
 Karcinogenní, kategorie 1 nebo 2
  
0,02
0,1
 Mutagenní, kategorie 1 nebo 2
  
0,02
0,1
 Toxické pro reprodukci, kategorie 1 nebo 2
  
0,02
0,1
 Zdraví škodlivé
  
0,2
1
 Žíravé
  
0,02
1
 Dráždivé
  
0,2
1
 Senzibilizující
  
0,2
1
 Karcinogenní, kategorie 3
  
0,2
1
 Mutagenní, kategorie 3
  
0,2
1
 Toxické pro reprodukci, kategorie 3
  
0,2
1
 Nebezpečné pro životní prostředí s přiřazeným symbolem N
  

0,1
 Nebezpečné pro ozonovou vrstvu Země
  
0,1
0,1
 Nebezpečné pro životní prostředí bez přiřazeného symbolu N
  

1

 

3. Závěr

Z uvedeného tedy vyplývá, že se evidence nebezpečných látek obsažených v "bezpečných" přípravcích vede pouze pokud je jejich koncentrace vyšší, než je uvedeno v příloze č. 1 zákona (viz tabulka).

Více informací naleznete v publikaci Příručka podnikového ekologa


 

Dotaz č.1:

1. Specifikace dotazu:

Využívám této možnosti dotázat se, zda můžeme vlastními prostředky - přístroji měřit odtahy digestoří. Jak tato měření obstojí před kontrolou hygieny? Jak často resp. za jaké období je nutno provést měření?
Jak často se provádí výměna filtrů? Jaký materiál je možno použít na filtry?

Mnohokrát děkuji za odpověď, Jan kukla.

2. Zákonná úprava

Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví

§ 38
Měření a vyšetření pro účely zařazení prací do druhé, třetí nebo čtvrté kategorie nebo změn zařazení prací do těchto kategorií, která jsou potřebná k hodnocení rizik, může zaměstnavatel provést jen prostřednictvím držitele osvědčení o akreditaci /4a/ nebo držitele autorizace (§ 83c) k příslušným měřením nebo vyšetřením, je-li pro obor měření nebo vyšetřování autorizace nebo akreditace právními předpisy upravena, pokud není sám takto kvalifikovaný.

§ 83a
Autorizace
(1) Autorizací se pro účely tohoto zákona rozumí postup zahájený na žádost fyzické osoby, která je podnikatelem, organizační složky státu, kraje nebo obce nebo právnické osoby, na jehož základě se vydává osvědčení o tom, že osoba je způsobilá ve vymezeném rozsahu provádět
b) zjišťování a měření koncentrací a intenzit faktorů vnitřního prostředí staveb (§ 13 odst. 1),
g) měření intenzit hluku, vibrací a neionizujícího záření v komunálním a pracovním prostředí (§ 30 až 35),
h) zjišťování a měření intenzit osvětlení a mikroklimatických podmínek a koncentrací prachu a chemických škodlivin v pracovním prostředí,
i) biologické expoziční testy a vyšetření v oboru genetické

7.12.2007 ETeam




Nebezpečný odpad
Nové značení a etiketyNebezpečný odpad


EUROCHEM PartnerPotřeby pro laboratoř

chemlines
Přihlášení uživatele
 
Email:
Heslo:
e-ISO PARTNER


Portál se vším, co potřebujete pro ISO

9.12.2007 ETeam


EuroChem Group Portals © Copyright 2002-2016 WCONTACT, Tel. +420 257 310 542, email: info[at]eurochem.cz
www.eurochem.eu - www.eurochem.info - www.eurochem.cn - www.eurochem.cz - www.eurochem.sk